25. 7. 2016 VRH U12 INEZ + JONÁŠ

Main Menu

Nove články / nově upravené

25. 7. 2016 VRH U12 INÉZ SKINNY VELVET + JONÁŠ SKINNY VELVET
Tak toto je jedno z největších překvapení za celou historii našeho chovu! Lila samička Inéz byla považována za pravděpodobně neplodnou. Její doba již minula, se žádným z vhodných samečků nezabřezla, přestala jsem ji již připouštět. Dosáhla již věku dvou let, aniž někdy rodila, prostě škoda, ale nedá se nic dělat.
Někdy brzy zjara se popral poněkud nesnášenlivý sameček Jonáš. "Kamarád" mu prokousl nohu ve stehně z obou stran. Rána to byla ošklivá,špatně se hojila, hnisala. Vždy akční Jonášek posmutněle seděl v boxu a hubnul. Já se v takových případech snažím něčím udělat takovému smutnému zvířeti radost, jenže čím, když je nesnášenlivý ke všem samcům a málem roztrhal i malé miminko, jelikož to byl sameček.
V tu dobu jsem musela od sebe oddělit i dvě kamarádky, Palomu a Inéz, protože Paloma již měla nejvyšší čas jít k ženichovi. No ale zůstala mi samotná Inéz, která by se s jinou samičkou těžko snesla. Asi každý chovatel zná tyto "šachy", není vždy jednoduché morčátkům vyhovět.
Byl to takový nápad, který se zrodil v okamžiku, kdy jsem držela Inéz při čištění v ruce a přemýšlela jsem, ke komu ji přidám. A potom jsem uviděla přikrčeného Jonáška... Šup - a Inéz byla u něj. Nekonala se žádná divočina, Jonášek na to (zdánlivě) neměl ani pomyšlení. Inéz ale přijal, ona se k němu tulila a hřála ho. Nožička se mu pozvolna hojila, ještě ale nestál na zadních a nevyhlížel mě, když jsem šla krmit. Ale určitě mu druhé morčátko v boxu dělalo dobře.
V létě po příjezdu na chatu k nim přibyla do boxu ještě kamarádka Plašanka, hezká "chlupatá" samička z hobby chovu paní veterinářové, Jonáškova oblíbená. Již potřetí byli spolu. A stal se první zázrak, Jonáš se s Plašankou okamžitě přivítal, ale zároveň ji přijala i v tomto směru vybíravá Inéz. Co udělá s morčetem "láska", toho je Jonášek jasným důkazem. Po znovushledání s Plašankou přibral za měsíc 400 g (Z 800 g to vytáhl na 1200 g) a je z něj opět krásný, vitální samec! Inéz jsem s nimi nechala, vytvořili šťastnou morčecí skupinku. Momentálně bylo období klidu, žádná další miminka jsem nečekala, byla jsem ráda, že to máme všechno úspěšně za sebou. No a potom jsem se jednou při večerním krmení pořádně vyděsila! V boxu u Jonáška, Inéz a Plašanky byla krev! A ve mně by se krve nedořezal? Co se mohlo stát? Vždyť Jonášek již byl zdravý, všechno v pořádku, morčátka k sobě mírumilovná. Proboha, co to tam leží?? Obalené v hoblinách?? Pomalu mi to dochází a začínám volat na manžela: "To není možné!!! Tady je miminko!!" Čí vlastně je? Vždyť Plašanka tu ještě tak dlouho není a Inéz.... Inéz se mohutně čistí, dojídá placentu... Není pochyb! Inéz ve svých dvou letech poprvé zabřezla, úspěšně to před námi "utajila" a s úplným přehledem porodila kluka vážícího 120 g!!! A navíc je mládě čistě bílé (Inéz je lila, Jonášek aguti stříbrná). Zázraky se dějí!! Inéz ani nepohubla, je plná mléka, porod na ní nezanechal žádnou stopu. Nikdy bych již takto starou samičku poprvé nepřipustila, u Inéz jsme mysleli, že je neplodná. Mám obrovskou radost z toho, že to tak dobře dopadlo - i z malého obříka Uffíka.

Foto po porodu 25. 7. 2016 Sameček Uffo, porodní váha 120 g