3. 6. 2010VRH S4 FERGIE+AKYNTOS

Main Menu

Nove články / nově upravené

3. 6. 2010 VRH S4 FERGIE SKINNY VELVET + AKYNTOS HAPPY CAVIA

Absolutně není důvod k radosti (viz předchozí text - Fergie se mi nelíbí). Zhasla i poslední jiskřička naděje. Dnes v noci mezi 2:00 a 4:15 Fergie porodila dvě mláďata. Našla jsem je mrtvá, v obalech. Zázrak, který jsem považovala za poslední možnost její záchrany - že pokud by přece jen rodila, vyšlo by z těla i mrtvé mládě (neboť moje nepotvrzená domněnka, že v ní jedno mládě odumřelo, se jeví jako nejpravděpodobnější příčina jejích obtíží) - se nekonal. Fergie je na tom opravdu špatně. Je slyšet na celou místnost, jak dýchá, leží, je chladná. Dvě menší černá mláďata (60 g a 65 g) ležela za ní, neměla sílu se o ně postarat. Placentu jsem viděla pouze jednu, další má zřejmě v sobě. A třetí mládě, které bylo vidět na ultrazvuku, také. Samička nijak netlačí, nesnaží se ho vypudit. Šance na její záchranu jsou mizivé. Přesto samozřejmě hned vyjedeme na veterinu, i když se obávám toho, co nám zcela jistě navrhnou - abychom její trápení déle neprodlužovali.

9:00 Fergie již není...
Vyjeli jsme tak, abychom stihli začátek ordinace. I tak jsou minuty, kdy člověk (i zvíře) čeká na pomoc, nekonečné.
Fergie mi odcházela před očima. Paní doktorka mě ale spíš potěšila, protože jí to beznadějné nepřipadalo. Prý tam včera mrtvé mládě nebylo, děloha nebyla porušená a nebyly nahromaděné plyny, které by se vytvářely kolem odumřelého plodu. A že když samička zvládla vytlačit dvě miminka, s podpůrnými injekcemi zvládne i to třetí, případně se udělá císařský řez, mám zavolat za dvě hodiny, jak to po injekcích vypadá. Fergie dostala glukózu, thyamin, něco na posílení děložního svalstva a oxytocin.
Cítila jsem, jak je ráda, že je doma. Začala se drát z přenosky. Nohy ji nenesly, rozjížděly se. Zabalenou v ručníku, aby to bylo co nejšetrnější, jsem ji přemístila do boxu. Rozplácla se zcela vyčerpaná na zem, sotva se doplazila pár centimetrů do svého rohu. Ale byla přece jen teplejší než ráno. Mám věřit na zázrak - nebo spíš tomu, co mi říká Fergie? Když člověk tak snadno podlehne iluzi. Ne, tento příběh jednoho morčecího života nemá happy end. Jen jsem si šla umýt ruce a odložit pár věcí, hned jsem se k Fergie vrátila. Právě ve chvíli, kdy se prudce vzepjala, natáhla nohy dozadu, snad tlačila, celým tělem, nebo jen dostala obrovskou křeč, nevím. Potom padla, ještě jsem doufala, že jen vyčerpaně odpočívá, ale ona již nebyla...

Statečná Fergie na poslední fotografii v noci 3. 6. 2010

3. 6. 2010 20:30 Moc děkuji za sebe i Fergie za všechno pěkné, co jste napsali, za to, že jste tolik drželi palce, aby vše dobře dopadlo, za slova útěchy. Nemám dnes sílu odpovídat jednotlivě na všechny e-maily, jen jsem chtěla napsat, že si vážím toho, že existuje taková soudržnost, lidské pochopení, soucit nad zmařeným morčecím životem. Opravdu to pomáhá, ten pocit, že někdo chápe...
Chovatelství mě opravdu hodně obohacuje - je i o poznávání se s báječnými lidmi, připravenými pomoci, třeba jen dobrým slovem, ale to má někdy cenu zlata. Dívám se na poslední fotografii Fergie, v očích již má náznak blížícího se odchodu - a ještě jednou jí chci poděkovat. Za to, že mě do poslední chvíle tolik věřila, že mě nechala nahlédnout do svého zvířecího světa a že dokázala i ten zázrak, že nemalá skupinka lidí se v naší uspěchané době plné starostí dokázala zastavit a číst tyto stránky. A že mě tak vlastně nepřímo přesvědčila, že má cenu pokračovat, překonávat překážky, i když se právě nedaří. Moc všem děkuji za sebe i za celou CHS Skinny Velvet.