|
2. POROD NA NÁVŠTĚVĚ - 16. 2. 2011
16. 2. 2011 VRH Š5 GAIA + YONATHAN SKINNY VELVET
Ze skinny samiček z jiné CHS, které u nás přezimují, zabřezla Gaia. A ačkoli jsem přesně věděla, kdy jsem ji dala k samečkovi, a že vrh může být až po 13. 2., již asi čtrnáct dní mi připadalo,
že už je porod na spadnutí.
Březí GAIA ještě dávno před termínem - a již takovéhle břicho.
Aby měla dostatek pohybu, umístila jsem ji se samečkem do poměrně velkého boxu. Ona ale stejně stále seděla v pelíšku a čím dál tím víc vypadala jako "placatá želva".
Ke konci březosti (a po "odlovení" samečka) už své místo téměř neopouštěla. Chudák holka, celá hlava jí obrůstala, vypadala jak s plnovousem) a bylo jasné, že vrh bude mnohočetný. A to vůbec nemám ráda.
Bohužel mé obavy se naplňovaly, ke konci březosti nevydržela kyčel.
GAIA, foto 15. 2. 2011
Ve skutečnosti to vypadalo snad ještě hůř - a Gaia prakticky nemohla chodit.
Co s tím ale? Je schopna porodu? Nebo bude nutný císařský řez? Snad každou půlhodinu v noci jsem se na ni chodila dívat. Pochopila jsem, že nepije proto, že k napáječce nemůže dojít, a tak dostávala všechno možné - hlavně okurku, červenou papriku. Lačně se na vše vrhala. Dopoledne jsem si chvilku zdřímla - a přišla jsem bohužel pozdě. Porod musel být velice rychlý, až překotný. A Gaia si s tím evidentně neporadila. Přišla jsem ve chvíli, kdy Gaia sice překousla všechny pupeční šňůry a žrala placenty, ale minimálně vyndavala mláďata z obalů. Taková škoda - všechno donošená mláďata, která se v břiše pěkně mrskala! O chvilku dřív a mohla být na světě. Sundavala jsem blány z tlamiček, i když mi bylo jasné, že je to zbytečné. A přece! Slabé ťuknutí, záchvěv života! Honem! Nic... Zdálo se mi to? Najednou otevřená tlamička. Dusí se! Pokouším se oživovat, moc tomu nevěřím. Dýchá!!! Chrčí při tom, leží mi na dlani jako kus hadru, ale snaží se. Stejně myslím, že nevydrží. Je to ale bojovník, zvedá se. Trochu je podchlazený, třu ho. Otáčí hlavu, dívá se na svět. Opatrně ho dávám mamince, která mezitím stále pečlivě čistí svá mrtvá miminka. Beru jí je. Přijímá svého živého chlapečka. Zůstali dva. Jsem moc ráda, statečná Gaia si svoje první miminko moc zasloužila. Ani nevypadá moc zbědovaně. Vzorně se stará, je plná života.
Chci podávat pravdivé a úplné informace o tom, jak to v chovu chodí. Proto, kdo nemáte rádi nepříjemné zážitky, nedívejte se dál. Tenhle morčecí příběh ale mohl dopadnou i hůř.
Někdy katastrofu nepřežije nikdo. Ale z tohohle "Titaniku" se zachránil alespoň "obětavý kapitán a jeden statečný pasažér".
Přežil někdo?
Jediný ze všech! (62, 74, 71, 72, 76, 76 g)
Zůstali dva - nebylo to zbytečné, život přece jen zvítězil!
Poznámka z 19. 2. 2011 Gaia je skvělá. Zatím ještě nemůže dobře na zadní nohy, ale s podpůrnou terapií se to pomalu lepší. Nepije z napáječky, ale na vodu s vitamínem C a glukopurem ve stříkačce se vrhá. O miminko se vzorně stará. Vždy si lehne na bok a vystrčí cecík, aby k němu mládě mohlo. I ten malý chlapeček je vzorný. Je to škoda, vrh byl zdravý, všichni donošení... Gaia je z toho chudák celá poničená, loupe se jí břicho, jak si ho asi tím sezením a tou vahou zapařila. Ale promazávání se jí líbí, není nikterak smutná, hojí se to. Tak snad se zase vyhojí. Je to mladá, zdravá samička - a hned napoprvé taková hrůza! Chudák holka!
Poznámka ze 6. 3. 2011 Gaia se nadále vzorně stará o svého malého, ale krásného černého tan chlapečka. Říkám mu zatím Šmudla. Nakonec jsem po dohodě s majitelkou tento vrh zařadila mezi své odchovy, takže výjimečně máme vrh Š. Gaia se po porodu již pěkně zotavila. Na břiše má krásnou novou kůžičku a zdá se, že i nohy budou v pořádku. Má úžasnou regenerační schopnost. Je to nenáročná, hodná, miloučká samička.
Malý ŠMUDLA, foto 4. 3. 2011, 171 g
Gaia už zase chodí, kyčel se spravila. Poprvé vzala Šmudlíka na "vycházku", tedy nahoru na rampičku. Šmudla prozkoumával okolí, ale kdykoli jsem se přiblížila s fotoaparátem, běžel se schovat mamince "za sukni".
Šmudlík 7. 4. 2011, váha 365 g
Tak takhle vypadá ten maličký Šmudlík 6. 6. 2011. Váží již 619 g a říkáme mu Šimon. |
|
15. 2. 2011 VRH S5 DEBBIE LOVELY (bílá červenooká, skinny) + PEDRO Z GALAXIE MORČAT(bílý tmavooký, hladký obyčejný)
Debbie dnes ráno porodila tři krásná, velká genová miminka, dvě holčičky - aguti stříbrnou - bílou (118 g), bílou červenookou (113 g) a bílého tmavookého kluka (113 g). S porodem si dávala načas, rodila 71. den od nakrytí, do poslední chvíle ale byla i s tím svým velkým břichem čilá, žravá a v naprosté pohodě. Stejně tak proběhl i porod. Jelikož jsem v noci nespala, stále jsem se na Debbie chodila dívat. Ona také nespala, protože se celou noc něčím ládovala. Prostě žrala a žrala :). A ještě se natahovala, jestli nenesu něco dalšího!
Porod probíhal za ranního šera - pod pelíškem! Stříbrno - bílá holčička na mě již vykukovala zpod přikrývky a Debbie právě čistila další mládě. Když jsem viděla, jak jsem občas zahlédla Debbie, ty její rudé uši, dovolila jsem si pelíšek odhrnout. Debbie se naštěstí nedala vyrušit. V klidu a pohodě očistila druhé mládě a stejně tak rozvážně a zkušeně porodila mládě zbývající.
Seděla jsem opodál a vše pozorovala. Přišel se podívat i manžel - a divil se, že jsou všichni chlupatí, co prý s nimi budeme dělat. Tak jsem mu připomněla, že Pedro není genový sameček, že genoví se teprve teď narodili. Je to tak, naše CHS již dlouho neodchovávala chlupáčky, teprve v posledním roce se jich tu pár objevilo. Tak, jako v začátcích našeho chovu. A dle nejenom mého názoru by to takhle asi být mělo.
Chováme skinny morčátka již osmým rokem, zpočátku jsme je připouštěli s našimi rexíky a z genových potom vytvářeli další. Bylo jich tak málo, že to ani jinak nešlo. Do chovu jsme potom vybírali ta nejzdatnější zvířata. Často se nás potom zájemci o morčátko či chovatelé ptali, čím to je, že naše skinny morčátka jsou taková mohutná, veliká. Ani nám to nepřišlo, prostě se nám takoví rodili. Vytvořili jsme několik nepříbuzných skupinek a dlouho jsme si vystačili z vlastních zdrojů.
No ale časem jsme přece jen zatoužili po nových barvách, do chovu bylo nutno přijmout další morčátka. Také se nám téměř vytratila bílá barva, tak dlouho o bílé nebyl zájem, že jsme je přestali odchovávat - a nyní je nám to líto. Ty mohutné, krásně bílé jedince se širokou hlavou již bohužel nemáme. Ale pokoušíme se chov zase obnovit. Nepodařilo se nám ale sehnat kvalitní bílá skinny morčátka, zkoušíme to tedy opět přes chlupáče. Pedro je nádherný bílý samec s výstavními předpoklady, dnes se po něm narodila krásná bílá genová holčička, a ze Slovenska k nám (doufejme, že vše dobře vyjde) dorazí bílý skinny samec. Ještě jsme ho pořádně neviděli, tak jsme moc zvědaví. Teď jen držíme palce, aby cestu zvládl. Je tu zapotřebí, když se mu právě dnes narodila nevěsta!
Tak nějak mám pocit, že ta naše první skupina skinny morčat byla odolnější - a byl to i hlavní cíl naší CHS : Vytvořit z těch údajně neduživých, krátkověkých tvorečků odolné jedince, prostě "normální" morčata. A zpočátku se skutečně nehledělo na barvy atd.., skinny morčátko bylo vzácné každé. Teď je jich již namnoženo obrovské množství, je spíše snaha o nejrůznější "módní" barvy (to je normální, i nás to samozřejmě láká), mnohdy se ale zapomíná právě na to základní - na kvalitu. Proto bych doporučovala vybírat do chovů morčátka zdatná, z CHS stanic, které se maximálně snaží udržet standard a kvalitu, třeba i při vyšších cenách. Ale to jsem se jen chovatelsky zamyslela nad těmi velkými, silnými genovými miminky, která dnes přivedla na svět spokojená Debbie. Vždyť jste možná četli tu historku, jak si Pedra doslova vydupala. Kéž by to takhle dopadlo i u ostatních samiček!
Za svítání 15. 2. 2011
SIMONKA 15. 2. 2011, váha 113 g
Simonka 13. 3. 2011
SIDONKA 15. 2. 2011, váha 118 g, zálomek
Sidonka 13. 3. 2011
SILVAR 15. 2. 2011, váha 113 g
Silvar 13. 3. 2011
Tatínek PEDRO 15. 2. 2011
Pedro je opravdu pěkný komunikativní sameček.
Je to "muž činu" a přitom velice mazlivý. Pedro 15. 2. 2011
Poznámka z 19. 2. 2011 Tak u tohoto vrhu odpadají veškeré starosti. Mláďata se již od druhého dne prohánějí ve velkém boxu, radostí poskakují, soukají do sebe seno. A když je to unaví, všichni - i s maminkou - si zalezou pod pelíšek a vypadá to, že box je docela prázdný. Až mě to vyděsilo, když jsem to viděla poprvé - nikde nikdo, pelíšek zcela placatý. Udělali si pod ním totiž v podestýlce dolík. Škoda, že s nimi nemůže skotačit i Pedro, stále se natahuje z boxu, nechce být sám. Ale je to dominantní sameček, s kluky se nesnese a samičku oplodnil zatím ve všech třech případech hned první den. No musíme zas něco vymyslet, umí opravdu krásné děti!
Pedro vychovává syna: "Teď se spí." Foto 7. 4. 2011 |
25. 1. 2011 VRH R5 VICTORIA SKINNY VELVET + LEONARDO
Ještěže jsem Leonarda minulý týden oddělila. Victoria sice ještě nebyla jako placka, ale přece jen jsem nechtěla raději nic riskovat. No a dnes se na mě z boxu svýma velkýma očima dívali tři - maminka a dva kluci jako buci. Skutečně se mi až draly slzy do očí, jaká to byla krása. Takhle to má být, takhle si to každý chovatel představuje! Na první pohled jsem viděla, že je všechno v pořádku. A nějak jsem i odhadla, že to jsou kluci, ještě dřív, než jsem se podívala! Krásný černo-červeno-bílý (konečně, moc jsem si ho přála), 125 g, a černý s bílou šmouhou na čumáčku, typově krásný, 115 g. Victoria je dcera Ropy, odchovala ji Fatima, sestra z předchozího vrhu maminky Ropy, o kterou jsme přišli, když byla miminka ještě malá. Jsou to krásné samičky, až jsem je téměř měla strach připustit, abych o ně nepřišla. Ale tentokrát se zdá, že je vše v nejlepším pořádku, Victoria ani nepohubla, chuť k jídlu má náramnou a kojit bude jen dvě mláďata, což je ideální, protože každé mládě má pro sebe jeden cecík a maminku to tolik nevyčerpá. Miminka už ale hned po narození prozkoumávala box a zdálo se mi, že čekají, zda též něco nedostanou. Já to snad ale radši ještě nechci zakřiknout. Jsou úžasní!
Leonardo + Victoria 20. 1. 2011 - ještě to tak akutně nevypadalo...
25. 1. 2011 - a je to tady! Ještě že jsem Leonarda včas oddělila!
Hned po porodu vědí, co mají dělat.
Představuje se RUDOLF - 125 g (25. 1. 2011) - zleva
- zprava
Představuje se RENÉ - 115 g (25. 1. 2011)
Pohoda s maminkou 31. 1. 2011
Rodinka 15. 2. 2011 |
19. 1. 2011 VRH Q5 NANCY SKINNY VELVET + FANFAN SKINNY VELVET
Že s Nancy není něco v pořádku, se mi zdálo již po víkendovém čištění. Seděla v boxu taková přikrčená, zdálo se mi, že břicho má chladnější, úplně jsem se lekla. Potom zas trochu ožila, tak jsem si myslela, že se cítí osamělá poté, co jsem její dcery Yuccu a Yannu dala ke Xayovi. Přece jen na sebe byly zvyklé, ležely spolu v pelíšku, hřály se o sebe.. Přendala jsem ji do menšího boxu, ve velkém vypadala taková ztracená, a začala ji více pozorovat. Věděla jsem přesně, kdy ji Fanfan nakryl, porod se dal předpokládat 22. 1. Vždycky březím samičkám přilepšuji, Nancy ale začala jíst čím dál méně. Seděla nahrbená, trochu chvílemi jakoby tlačila. Neviděla jsem, že by se mláďata hýbala. No ale potom se zas vše na čas usadilo, a tak se to opakovalo dosud. Dnes jsem ji již dokrmovala, dávala napít ze stříkačky. Nepila ostatně již několik dní ani Zlatuška, běhala jsem od jedné ke druhé. Upřímně řečeno, když jsem viděla, jak Nancy slábne, nedokázala jsem si představit, že to takhle vydrží až do soboty, kdy měla rodit, a že potom dokáže odchovat několik mláďat... V duchu mě i napadlo, že by snad vypomohla silná Zlata. Vše ale skončilo dnes vpodvečer. Nancy porodila čtyři mrtvá mláďata. Všechna byla černá, tři hezky tmavá, jedno světlejší. Překvapilo mě, jak jsou malá (53 g, 49 g, 43 g a 54 g), vždyť již měla mít za tři dny "termín". Evidentně bylo něco špatně. Ani Nancy se mi nelíbí. Propadlé boky, chvílemi ještě tlačí. Dodatečně vypudila placentu. Mám o ni strach. Ožila, když jsem jí dala napít ze stříkačky, snědla kolečko okurky. Potom zase seděla zcela bez zájmu jak hromádka neštěstí.
Má ten chov vůbec cenu, když to samičky takhle odnášejí? Zdravá, krásná Nancy - a je z ní troska! Proč při stejné péči jedna samice s přehledem vše zvládne a druhá to téměř nepřežije? A Nancy měla ty nejlepší podmínky - ve větším boxu se dvěma dcerami měla dostatek prostoru, pohybu i klidu, vše probíhalo zcela normálně. Od neděle takováto změna. Jedná se o toxémii? Či co se vlastně samičkám před porodem stane? Teď namísto radosti z krásných miminek, jaká právě Nancy mívala, budu ráda, když zachráním ji samotnou. A vedle v boxu již panáčkuje Zlata, která rodila dopoledne, a za ní běhají dva tlusťoučcí kluci. Tak snad se alespoň těm již nic zlého nestane.
Já vím, že to není pěkný pohled.... Zubožená Nancy 19. 1. 2011 večer
Doufáme, že všichni, kteří teď čekali na černé skinny morčátko, pochopí, že za tuto situaci nemůžeme ani my ani Nancy, a že teď budou hlavně spolu s námi držet palce, aby se Nancy uzdravila.
(Jsou připuštěné další samičky, jen to ještě nějakou chvíli potrvá. Snad se zas bude z čeho radovat.)
20. 1. 2011 7:30 Nancy vypadá rozhodně lépe než večer. Je poměrně čilá, o vše má zájem a, což je hlavní, žere! Sice pomalu, od všeho trochu, ale hlavní je, že není apatická. Zatím nechci říkat, že je vyhráno, ale snad je vše na dobré cestě!
7. 2. 2011 Nancy od předčasného porodu strádala. Ale moc se snažila, nebyla apatiská, potravu přijímala. Chvilku už to vypadalo, že se vše v dobré obrátí, ale potom i přes všechnu snahu naší i její začala rychle ubývat na váze. Dnes již k mističce nepřiběhla.... |
19. 1. 2011 VRH P5 ZLATA SKINNY VELVET + CHAMPION SKINNY VELVET
Tento vrh jsme již očekávali každou chvíli několik dnů. Kdy přesně Zlatuška zabřezla, jsem totiž nevěděla. Chodila jsem se na ni dívat i v noci. Byla již jako placka, ale čilá. Jen úplně přestala pít z napáječky. Naštěstí přijímala rajčata, okurky, papriku. Porod jsem bohužel o chvíli zmeškala. Určitě ale netrval dlouho a jako vždy u Zlaty proběhl bez problému. O to víc mi bylo líto, že jsem na první pohled viděla, že na 100 % to bohužel není. Zlatuška totiž jednomu z mláďat seděla plnou vahou na hlavě - a to se již nehýbalo. Krásná, zcela očištěná, veliká holčička. Je to bezmoc - mládě ještě teplé, vláčné - a na všechno je již pozdě. A vrh se povedl - jsou to taková ta opravdu kvalitní, velká, typově krásná mláďata s velkýma ušima. Celkem byli tři - holčička, 112 g - ta zadušená - a dva kluci (111 g a 116 g). Holčička byla černo - červená, kluci jsou zřejmě červení s černou. Pěkná, zdravá mláďata. Tak snad už bude vše probíhat, jak má. Jen ten pocit: "Kdybych přišla o chvilku dřív...."
Zlata po porodu, ne ihned, pokoušela jsem se nejdřív křísit holčičku..
Bohužel se mi to ale nepovedlo..
P1, sameček 111 g
P2, sameček 116 g
Kluci PAUL a PIERRE 25. 1. 2011 (bleskem)
Paul, foto 1. 3. 2011, váha 413 g
Hezký sameček putoval 2. 4. 2011 do Chomutova. Již ho byl pořádný kus. Máme přislíbeny zprávy o něm i fotografie, tak se budeme těšit, teď jen popřejeme: "Šťastnou cestu!"
Pierre, foto 1. 3. 2011, váha 484 g |
11. 1. 2011 VRH O5 GHANA SKINNY VELVET + EBONIT SKINNY VELVET Ghana si sama vybrala partnera - já už jsem jí Ebonita dopřát nechtěla, měla jsem pro ni vhodnějšího ženicha. Toho ovšem "roztrhala na kusy". K Ebonitovi se od začátku měla, byla mírná jak holubička. Odměnou za to, jak to Ghana rozhodla a jak překazila mé chovatelské plány, byl dnes ráno pohled na krásnou kojící Ghanu. A za chvíli za ní v boxu běhala dvě velká, krásná miminka, taková, jaká obvykle rodily naše samičky. Takže po všech útrapách konečně zase jednou parádní, bezproblémový vrh! Ghane celá zkrásněla - a ta miminka! Překrásný černý chlapeček, jakého jsem si vždycky přála (váha 122 g), a neméně krásná holčička, černá, ale s několika bílými chloupky na drápkách u jedné nožičky (váha 115 g). Kdoví, proč to tak není vždycky, vždyť péči mají všichni stejnou. Každopádně po delší době zase chovatelská radost.
Ghana s miminky, foto 11. 1. 2011
Do boxu chudákům vytekla napáječka - pohromu přestáli v přenosce.
OLIVIA, samice černá s bílou (drápky na zadní nožičce), foto 10. 1. 2011
OLIVIA, foto 1. 3. 2011 g, váha 487 g
OLYMPUS, samec černý, foto 10. 1. 2011
Olympus znovu, foto 10. 1. 2011
Olympus, foto 1. 3. 2011, váha 551 g
Idylka s maminkou Ghanou |
|
|
SKINNY - odchovy 2011
