Novinky

6. 1. 2019 byla na ČT2 v pořadu Chcete mě odvysílána reportáž o nás a našich morčátkách. Kdo by se chtěl podívat https://www.ceskatelevize.cz/porady/1095970013-chcete-me/218562221300038/

 nebo na https://www.youtube.com/watch?v=EiUd1oyLH4A  a 25.1.2014  v pořadu Hobby naší doby https://www.ceskatelevize.cz/porady/10314241266-hobby-nasi-doby/213562223000039/cast/304475/

1. 10. 2020 Morče divoké v našem chovu také na youtube ve videu Eduarda Nováčka. https://www.youtube.com/watch?v=KgCUd7tDeV8

18. 9. 2023 Po dlouhé době postupně obnovujeme a doplňujeme novinky v našem chovu. Více v jednotlivých článcích, které postupně zveřejníme.

Domů BALDWINI - odch. do 12/2016
Banner
BALDWINI - odchovy do 2016

21. 12. 2016 VRH BDW T1 ZLATOVLÁSKA + XAVIER MY LOVE (baldwin)

Tak tento vrh nikdo nečekal :). Naše babička dostala Zlatovlásku na mazlení, Eda ji již do chovu zařazovat nechtěl, protože je to saténová samička se zálomky, které někdy předává. Babička z ní byla u vytržení a nadšeně mi líčila, jak Zlatovláska krásně prospívá, že už přibrala 200 g. Zbystřila jsem. Dospělá samička a takový váhový přírůstek za poměrně krátkou dobu? Zlatovlásce to opravdu moc slušelo a jen kvetla. Bylo zřejmé, že to není jen tím, že ji babička rozmazluje, Bylo evidentní, že Zlatovláska je v tom!!! A protože se vědělo, kdy Zlatovláska naposledy u Edy rodila, i to, že samec byl oddělen až ráno po porodu, byla záhada vyřešena. Věděla jsem tedy i to, kdy miminka mohu očekávat a Zlatovlásku jsem hlídala. Nebylo to ale zapotřebí, je to rozená matka. Vše zvládla bez naprosté chybičky a na svět přivedla dvě holčičky a kluka. Všichni jsou naprosto v pohodě a je radost se na ně dívat. Pěkný, zdravý vrh!


Zlatovláska čerstvě po porodu. Krásný pohled na zdravá morčátka!

Trapp, sameček krémový

Tannia, samička krémová

Turbína, americký crestes, samička krémová


 
23. 11. 2016 VRH D Z MKV  QÍTKA Z MECHU A KAPRADÍ + AU NATURAL´S OJVIND 3

Otec vrhu Ojvind - dovezen z Dánska
První vrh po krásném baldwinkovi z Dánska je tady!!! Neměla jsem k němu vhodnou nevěstu, byl tedy připuštěn ze samičkou z jiného chovu. Miminka se ale narodila u nás, a tak se musím pochlubit, jaká jsou pěkná, velká.
Qítka je statná hladká samička se SKG, barvou bude mezityp mezi lila a slate, je též z chovu dalmatinů, toto jsou její první potomci. Máme tedy s Míšou, majitelkou Qítky, které doma říkají Karkulka, společnou radost.
Ve vrhu byly tři samičky a dva kluci. Jednu samičku jsem našla mrvou (82 g). Ostatní se mají čile k světu kluci měli porodní váhu 93 g a 92 g, holky 109 g a 106 g.


Qítka (Karkulka) s miminky, foto 23. 11. 2016

Sameček H1 zleva, foto 23. 11. 2016

Sameček H1 zprava, foto 23. 11. 2016


Sameček H2 zleva, foto 23. 11. 2016

Sameček H2 zprava, foto 23. 11. 2016


Samička H3 zleva, foto 23. 11. 2016

Samička H3 zprava, foto 23. 11. 2016


Samička H4 zleva, foto 23. 11. 2016

Samička H4 zprava, foto 23. 11. 2016


Samička H4 (83 g) nepřežila porod. Našla jsem ji takto krásně očištěnou. Možná jí maminka nesundala včas obal z čumáčku, nevím.
 
29. 10. 2016  POZNÁMKA K VRHŮM P1, Q1, R1, S1 (baldwini)
Poměrně dlouhá cesta ke zmíněným vrhům dopadla naštěstí (až na několik "chybiček" - viz u jednotlivých vrhů) dobře. Spadl mi kámen ze srdce, protože každý chovatel ví, že i při té nejlepší péči se vše nemusí zdařit právě tak, jak by si člověk přál. Morčátka za sebou měla předlouhou cestu z Ruska či z Ukrajiny a Polska, sameček a genová samička byli následně také vystavováni v Toulcově dvoře. Musím konstatovat, že to všichni zvládli naprosto báječně. Ivy, Olivia, Oprah, Rose a Lord byli vzápětí svěřeni do mé péče (odvezla jsem je na letní pobyt na chatu) a jen jsem se klepala, aby celé toto náročné stěhování a zabydlování se zvládli i u mě. Jsou to naše společná morčátka s Andreou Kroftovou - její zásluha je, že jsou tady, já jsem je převzala do péče, a tak jsem vůči těmto vzácným stvořením cítila dvojnásobnou zodpovědnost. Morčátka vše zvládla naprosto báječně a samičky se nám odměnily krásnými vrhy silných, zdravých baldwinků. Kochejte se s námi!
A jen pro upřesnění. Na dnešních fotografiích jsou se svými rodinkami i samečci. To ale opravdu jen pro tuto příležitost. Od svých partnerek jsou teď samozřejmě odděleni!!
 
24. 10. 2016  VRH BDW S1 ROSE MYLOVE + SKINNYK LORD
Tak to šlo ráz naráz. Solid aguti červenou/černou BG Rose jsem v létě přivezla z výstavy v Toulcově dvoře, Andrea Kroftová ji pro nás získala z polského chovu MyLove. A jelikož to je již dospělá samička, přijela již z výstavy v jedné krabici s ženichem SkinnyK Lordem, baldwinem dalmatinem z Ruska, který byl v Toulcově dvoře taktéž vystavován. No a tato dvě krásná morčata v sobě našla zalíbení zřejmě hned poté, co se seznámila, jelikož miminka jsou již na světě!! Přišla jsem k hotovému. Porod byl zřejmě trochu divoký. Největší miminko, 128 g, bohužel nepřežilo. Domnívám se, že mělo obrácenou polohu, nešlo ven hlavičkou, a že samice dělala vše, co šlo, pro to, aby ho dostala ven. Dopadlo to bohužel takto:

Foto po porodu 24. 10. 2016
Je to hrozné, ale díky tomu zřejmě přežila jak matka, tak zbylá dvě nádherná miminka. Zatím vypadají jako černí angl. crestedi, ale zřejmě se dobarví na solid aguti černá/červená - po rodičích.. Zda se některé z nich bude "svlékat", se ještě nepozná. Jsou to dvě nádherné holčičky, 110 g a 116 g. Rose okamžitě začala kojit, miminka jsou plná síly, běhají po boxu.


Salome, samička, foto říjen 2016

Salsa, samička, foto říjen 2016


Rose MyLove, BG, matka vrhu, foto léto 2016

SkinnyK Lord, baldwin, otec vrhu, foto léto 2016

Celá rodinka - Rose, Lord, Salome, Salsa, foto 29. 10. 2016
 
11. 10. 2016  VRH BDW R1  KALIOPA BDW SKINNY VELVET + SKINNYK LORD
Dnes v ranních hodinách přivedla Kaliopka na svět čtyři statná miminka. Byla jsem trochu nervní, jak všechno dopadne, protože Kaliopa byla již s několika samečky a nikdy se jí nepodařilo zabřeznout. Počkala si až na tohoto krasavce. Každopádně jí rok byl již na jaře, a tak jsem se přece jen obávala, zda všechno půjde hladce. Kaliopa březost snášela velice dobře od začátku až do konce a samotný porod zvládla na jedničku s hvězdičkou. Rodila s rozvahou, postupně, uvážlivě. Žádnou pomoc nepotřebovala, byla naprosto skvělá! A náš chov se obohatil o další čtyři baldwiny, tři holčičky a kluka!

Kaliopa a Lord s vrhem R, foto 29. 10. 2016

Kaliopa s miminky - zleva Raviola, Ramona, romance a sameček Rokoko.
Foto 29. 10. 2016
Všem se dobře daří, baldwinčata jsou nesmírně žravá. Zpočátku jsem všechny tři vrhy (P, Q, R dokrmovala, teď to již nechávám na nich. Jen nestačím čistit oči, ve kterých se usazují padající chloupky. To je nekonečný proces.

1.

Rokoko samec, dalmatin černý, foto 11. 10. 2016


Rokoko 29 10. 2016

2.

Romance, samička, solid aguti červená/černá, foto 11. 10. 2016

Romance, foto 29. 10. 2016

3.

Raviola, samička, dalmatin solid aguti červená/černá, foto 11. 10. 2016

Raviola, foto 29. 10. 2016

4.


Ramona, samička solid aguti červená/černá, foto 11. 10. 2016

Ramona, foto 29. 10. 2016

 

 
11. 10. 2016   VRH BDW Q1  PIGGY WIGGY OPRAH + MARLON BDW SKINNY VELVET
Dnes v ranních hodinách jsem náhodou přišla i k tomuto porodu. Na světě byla již první maličkatá holčička, dalmatinek NS. Oprah už březost dávala zabrat, bodejť by ne, když v sobě měla pět miminek! Jako druhé se narodila také holčička, asi jsem ale měla být ostražitější. I když jsem byla poblíž, a druhé mládě bylo vyndané z obalu, bohužel nepřežilo. Vlastně mi tak úplně není jasné, proč. Další dvě mláďata jsem již náhodě neponechala. Nejprve jsem zkontrolovala, zda dýchají, teprve potom jsem je přenechala Oprah k čištění. Byla jsem totiž objednána k doktorovi, a tak jsem se v mezičase chystala. Na závěr mě Oprah překvapila ještě jedním potomkem. Celkem se narodilo pět drobnějších holčiček, jedna z nich porod nepřežila. Byla jsem trochu netrpělivá, neměla jsem času nazbyt, ale nechtěla jsem, aby se něco kvůli tomu, že spěchám, pokazilo. Ještě jsem ostatním morčátkům honem rozdávala krmení. Na chvíli jsem u boxu s Kaliopou ztuhla. Co to má u zadečku??? V šeru jsem rozeznávala jen obrysy, vzápětí mi ale došlo, že právě začala rodit další samička!!! Odchod k doktorovi se tedy definitivně odkládá!

Matka vrhu Oprah, foto 29. 10. 2016

Marlon se svou svlékající se rodinkou, foto 29. 10. 2016
1.

Quintana, samička černá, foto 11. 10. 2016

Quintana, foto 29. 10. 2016

2.

Quadrilla, samička, dalmatin červený, foto 11. 10. 2016

Quadrilla, foto 28. 10. 2016

3.

Quasinka, samička, dalmatin černý NS, kterou piplám. Je slaboučká, ale beznadějné to není. Foto 11. 10. 2016
(Mládě bohužel nakonec nepřežilo.)

4.

Quenda, samička, červená s bílou a zálomkem, foto 11. 10. 2016

Quenda, foto 29. 10. 2016

 

 
9. 10. 2016 VRH BDW P1  PIGGY WIGGY OLIVIA + MARLON BDW SKINNY VELVET
Mladičká samička Olivia, která se svou maminkou Ivy a sestřičkou Oprah v létě přicestovala z Ruska, ještě připuštěna být neměla. Ovšem tahle "vydařená" rodinka si tak nějak určovala pravidla sama. Už tím, že se mezi sebou samičky vůbec nesnášely. Každou jsem musela v boxu držet jednotlivě, pokud jsem je chtěla dát k sobě v jakékoli kombinaci, tekla krev. Doslova. Ostatně jedna z nich se pokoušela kousnout i mě. Úžasně vzteklé holky :). Ovšem samotka žádné z nich zřejmě dobře nedělala. Nejdříve jsem si všimla, že je březí Olivia. Ona si ženicha prostě vybrala sama a v době říje za ním přeskočila do boxu. Ostatně začala takto cestovat pravidelně, a to nejenom napravo v řadě boxů, ale i nalevo. Má trpělivost přetekla ve chvíli, kdy využila naší jednodenní nepřítomnosti a přeskákala přes několik boxů. Našla jsem ji u dvou skinny samečků... To bude ostuda! Samička přijela z takové dálky, aby tady porodila baskiny!Jenže porod by býval připadal v úvahu až po 18. říjnu. Když tedy včera Olivia porodila tyto čtyři krásné cvalíky (tři kluky a holčičku, 110 g, 110g, 86 g, 86 g), spadl mi kámen ze srdce. Má to s černým baldwinem Marlonem (po dalmatinovi) z boxu vpravo, takže naštěstí správná volba! Ufff! A porodu jsem byla od začátku přítomna, šlo jí to skvěle. Jen své první mládě tolik čistila, až téměř létalo vzduchem, na další u svého zadečku pozapomněla. Dovolila jsem si jim tedy protrhnout blánu na čumáčku, aby se mohlo nadechnout. Viděla jsem i nezvyklý způsob porodu - samička se neuvěřitelně natahovala, téměř při tlačení válela sudy! Zvolila tedy tak trochu alternativní způsob, který zcela odpovídá jejímu temperamentu. Já jsem jen tak "trochu" asistovala tím sundáváním blány z hlaviček. Ona to příště určitě již zvládne se vším všudy :). Tak mladičká a tak šikovná! Miminka hned hledala cecíky, maminka se ale šla nejdříve pořádně najíst, potom spořádala všechny placenty, které z ní následně vyšly a teprve poté zaujala polohu "oblouk", aby se mohla mláďata pěkně přisát k cecíkům. I když jsem již asistovala při mnoha morčecích porodech, tohle byla neuvěřitelná radost spojená s dávkou adrenalinu. Hezký zážitek, pro chovatele samozřejmě i velká odměna.

Olivia chvíli před porodem, foto 9. 10. 2016

Olivia, foto 29. 10. 2016 Ani kojení jí neubralo na kráse.

Vyplatilo se mi dávat samičky před porodem do většího boxu, kde jsou samy. V době před porodem se snažím s nimi již moc nemanipulovat, nezvedám je, v případě, že jsou trochu zašpiněné (viz třeba tato samička na zádech), otřu jen oči, ale jinak je nechávám v klidu. Ani box se nesnažím za každou cenu sterilně vyčistit, ostatně rodí se jim lépe do trochu udusaného terénu než do čerstvě nasypaných hoblin. Ale samozřejmě tím nemyslím mokrý, zaneřáděný box. I když jsem si všimla, že si samice k porodu leckdy vybere sama to nejšpinavější místo - např. čůrací koutek, nebo vlhký koutek pod napáječkou, a to i když jsem leckdy nachystala krásné velké pelíšky a pod. Tak již teď vše raději nechávám "přírodě", snažím se, aby byla samice v teplé, vzdušné místnosti, v suchu, aby neměla žádný stres.
Tentokrát to nekonečné čekání na miminka (Také se vám vždycky zdá, že je samička stále jak nedobytná pokladnice, že snad nikdy neporodí?) dopadlo šťastně a jen doufám, že vše půjde i nadále tak, jak má být.

Představuje se vrh P1:

Olivia se svými obříky, foto 9. 10. 2011 po porodu

Miminka pomalu osychají, foto 9. 10. 2016

Jak říká naše babička¨: Takoví jsou krásní, to je taková škoda, že olysají !" :)
Foto 10. 10. 2016

10. 10. 2016

Otec vrhu Marlon, foto červen 2016

Marlon s rodinkou, foto 29. 10. 2016

Jednotlivá mláďata:
1.

Panther, sameček solid aguti černá/červená, foto 10. 10. 2014


Panther 29. 10. 2016

2.

Pačes, samec dalmatin solid aguti černá/červená, foto 10. 10. 2016


Pačes 29. 10. 2016

3.

Primus, samec dalmatin angl. crested, solid aguti černá/červená, foto 10. 10. 2016


Primus 29. 10. 2016

4.

Penelope, samička dalmatinka černá, foto 10. 10. 2016


 
25. 5. 2016   VRH BDW O1   FIFINKA Z RAMBÍKOVA SNU + WASABI PRINCES (BG)

Má se člověk vůbec ještě těšit? Když mám stále před očima Jasmínku? Zasáhlo mě to opravdu hodně. Mladá, zdravá samička a takový osud.. Kdybych ji nepřipustila, mohla se radovat ze života. Kolikrát jsem si to už říkala.. Ale kolik krásných morčat by zase nebylo na světě, kdybych nepřipouštěla.. To si asi říká občas každý chovatel, který má ke svým zvířatům vztah.
Fifinka naštěstí tolik nepřibývala, i když břicho měla též docela velké. Ale v normě. A navíc jsem věděla, kdy zabřezla. Přesně v den, kdy jsem si ji k Wasabimu "odložila" při čištění do boxu. To je celá Fifinka! zatímco jiná morčátka jsou spolu třeba několik měsíců, než se samičce podaří zabřeznout, Fifinka nevynechá jedinou příležitost, jen aby mohla být zase "v tom". A březost jí vysloveně svědčí. Trpí na mazlavé bobky, normálně nesnese zeleninu typu okurka, rajče. Jakmile je březí, trávení se jí upraví a jen vzkvétá! Je to již zkušená matka, no ale stejně jsem měla obavu:
68. den od nakrytí se tvářila hodně naštvaně, protože jsem ji stále chodila okukovat
69. den od nakrytí jsem dělala, že ji "jako" nesleduji
70. den od nakrytí se bouřila i ostatní morčata, protože jsem jim v noci stále rozsvěcela
71. den od nakrytí jsem byla jak na trní, protože jsem byla na odpoledne objednaná do nemocnice na vyšetření na 13 hod., Fifinka stále nic. Ve 12. 15 se mi zdálo, že si bobek vytahuje nějak dlouho (ona si totiž každou chvíli vytahovala a pojídala v předchozích dnech bobky, málem se při tom vždycky převrátila), no ale za chvíli bylo zcela jasné, že Fifinka se chystá rodit. Manžel na mě již volal, že je připraven mě odvézt do nemocnice, kde pořád jsem. Řekla jsem, že Fifinka bude rodit, načež se zeptal: " A JAK DLOUHO JÍ TO BUDE TRVAT?!"
Viděla jsem porod od začátku skrz průhledný plast u boxu. Fifinka byla nesmírně šikovná. Nejdříve se sklonila a prokousla obal na hlavičce, ještě než mládě vyšlo ven. Potom chvilku otálela, trochu kolem sebe uždibovala seno, ale nakonec dvakrát, třikrát zatlačila - a mládě bylo venku.
"VÍŠ O TOM, ŽE JE JIŽ PŮL JEDNÉ?", ozývalo se z dolní místnosti. Manžel věděl stejně dobře jako já, že na vyšetření je čekací doba několik měsíců a že už bychom dávno měli být na cestě do nemocnice. Jenže ve Fifince bylo ještě jedno mládě a měla ho v břiše napříč...
Zdálo se, že na něj ale nějak "zapomněla" a stále vehementně čistila již několikrát vzorně očištěné mládě. Nedalo se přehlédnout, že je to buclatá holčička.
"UŽ TO NEMŮŽEME STIHNOUT", ozývalo se z kuchyně!
"JE MI TO JEDNO, NIKAM NEJEDU, MÁM STRACH, ŽE DOPADNE JAKO JASMÍNKA!"
"ALE TO SNAD NE", sedl si manžel již rezignovaně ke stolu a rozložil si noviny.
Fifinka začala být neklidná a točila se dokolečka. Skláněla se k zadečku, ale obrovské mládě se stále nechtělo nasměrovat do porodních cest. Když to již nějakou dobu trvalo, nevydržela jsem to a snažila jsem se mládě citlivě do porodních cest nasměrovat. Zdálo se, že se to podařilo. Fifinka začala tlačit. Tlačila usilovně - a nic. Přicházely další vlny tlačení, Fifinka až zvedala uši, oči jí takřka lezly z důlků, slabě sténala. Porod se začal opět měnit v  noční můru o císařském řezu.
"ASI ZASE POJEDEME NA VETERINU"! Manžel se začal zvedat od stolu. "POČKEJ JEŠTĚ CHVILKU", zdálo se mi to najednou moc rychlé.
A Fifinka, jako by mě vyslyšela, ještě jednou úporně zatlačila a najednou jsem viděla, že mládě jde ven. Obal z čumáčku vzorně sundaný, ale mládě leží a nehýbe se. "To ne!!!" mění se původní nadšení opět ve smutek. Po takové dřině! I to je ale lepší varianta, než přijít o samici i s miminkem. Taková škoda, beru bezvládné tělíčko do ruky, masíruji ho a otírám mu čumáček. Vím, že zázrak se těžko stane. ALE ON SE STAL!!!! Najednou mládě otevřelo tlamičku jako když ptáček otevře zobáček, nesměle, jen náznakem. Masírovala jsem srdíčko a cítila jsem najednou jeho slabý tlukot. A mládě znovu zalapalo po dechu, tentokrát již silněji. Beznaděj se měnila v naprostý pocit štěstí. Tentokrát jsem byla včas na správném místě, neodjela jsem k doktorovi, mělo to smysl.
Fifinka se zdála být zcela v pořádku, první mládě již bylo přisáté k jejímu cecíku. I druhé mládě byla holčička, porodní váha byla 135 g. Ta teď ležela vedle maminky a pravidelně dýchala. Byla již teplejší.
"TAK MYSLÍM, ŽE BYCHOM MOHLI ZKUSIT TU NEMOCNICI", volala jsem na manžela. "KDYŽTAK SE ALESPOŇ PŘEOBJEDNÁM."
 I manžel byl potěšen, že vše tak dobře dopadlo. Sice vše kolem morčat tolik neprožívá jako já, ale také ho těší, když se chov daří. I jemu se dvě obrovské holčičky očividně líbily.
A jak to dopadlo v nemocnici? Hodina sem či tam očividně nehrála až takovou roli. Na vyšetření mě ještě vzali!
O kříšené mládě jsem si ještě trochu dělala starost - aby nebylo pomalejší, zda nebylo přidušené dlouho, zda se "rozchodí". Po příchodu z nemocnice domů se však všechny mé obavy rozplynuly, když jsem obě holčičky našla pod maminkou, každou přisátou k jednomu cecíku!
A za pár dní mi zachráněná holčička připravila ještě jedno překvapení. Začala se svlékat! Bude z ní krásná, mohutná baldwinka.



25. 5. 2016, samička O1 zleva, asi oranžová - bílá, porodní váha 111 g

Ještě jednou O1 zprava, bude genová

O1, samička BG, foto 15. 6. 2016


Kříšená O2 v den porodu, váha 135 g, baldwinka

O2 v den porodu zprava

02, foto 15. 6. 2016
 
18. 4. 2016 (psáno 9. 6. 2016) ÚHYN BŘEZÍ JASMÍNKY




Tak na tento vrh jsem se obzvláště těšila. Krásná, zdravá černo - bílá baldwinka Jasmína konečně zabřezla a v plné síle očekávala své potomky. Nemohla jsem se dočkat. Oddělila jsem ji do samostatného boxu a dopřávala jsem jí veškeré pohodlí. Jasmínka byla moje oblíbená samička, jediná v této barvě, vypadala tak ušlechtile, důstojně. Skoro to vypadalo, že i ona se na miminka těší.
Já to píšu v červnu a ještě stále se s tím nemohu srovnat, z očí mi tečou slzy... Ona prostě nebyla "jenom" morče .... Ale to snad každý ze "zasvěcených" pochopí. Je to vážně smutek.
Neuvěřitelně přibývala, ale byla "zdravá a žravá", jen břicho nabývalo obřích rozměrů. Snad ještě nikdy jsem u březí morčecí samičky takové břicho neviděla.. Radostné očekávání se začalo mísit s obavami. Je to ještě normální? Nepřenáší?
Jasmínka se ale chovala normálně, a tak jsem se snažila zůstat klidná. Potom se mi ale najednou zdálo, že se miminka přestávají hýbat. Jenže totéž se mi stalo při minulém vrhu, kdy jsem již málem s Kassandrou běžela na císařský řez, protože měla břicho zcela tuhé a pohyby jsem již tři dny necítila. Potom ale v naprostém klidu a pohodě porodila pět zdravých miminek, ani moc nepohubla a s přehledem všechna odkojila. I Jasmína se tvářila, že zbytečně plaším. Vše se samozřejmě odehrávalo, jak jinak, o víkendu. Zjistila jsem si, jak funguje ordinace tam, kam chodíme. Byla neděle dopoledne, Jasmínka začala slabě krvácet, respektive z ní začaly vycházet zarůžovělé hleny. Nejprve jsem se radovala, že se porod konečně blíží, ale žádné pohyby nenastávaly. Navíc břicho na jedné straně se mi zdálo již opravdu hodně tuhé. Na veterinární klinice ordinovali až odpoledne, nebyli jsme objednaní.. Poté, co jsem jim vše vysvětlila, mě samozřejmě přijali. Jasmínka byla klidná, oči měla ještě celkem jasné, ale již nic nežrala. Jen si ode mě brala ze stříkačky vodu s glukopurem.
Na první pohled to ještě úplně tragicky nevypadalo. Jasmínka dostala podpůrné preparáty a injekci na urychlení porodu, který již začal. Byla krásně otevřená. Jen k pohybům stále nedošlo a Jasmínka byla stále "spavější". Dostala ještě jednu injekci, začala nepatrně tlačit, ale brzy to ustalo... Ultrazvuk nezaznamenal tlukot žádného srdíčka. Miminnek v ní bylo tolik, že se ani nedala spočítat, to, co jsem viděla, byla krásná, velká morčátka, asi až moc velká. Zřejmě se v břiše umačkala. Jasmínka slábla před očima. Císařský řez by prý nepřežila, nabídli mi eutanázii. Já jsem stále doufala, že se ještě spustí porod, ale bylo to bez šance. Byli jsme na veterině až do zavírací doby, dokonce přes čas. Jasmínka nedostala eutanázii, jen injekce proti bolesti. Neměla žádné křeče, jen prostě usnula. Zůstala krásná až do konce, bez poskvrnky. I po smrti vypadala jak živá, bylo to hrozné - s tím plným břichem. Byla mi nabídnuta i pitva, a i když by mi bylo zjímalo, kolik dětí v sobě vlastně měla, jakou měla miminka barvu, nakonec jsem to nedokázala. A tak tady teď brečím a krásná Jasmínka spí svůj věčný sen i se svými miminky pod naší borovicí. 

 
7. 4. 2016  VRH BDW N1 KASSANDRA BDW SKINNY VELVET + WASABI PRINCESS, BG
Dvě samičky, tři kluci, porod perfektní, samička šikovná, vše naprosto bez problémů.

Foto 7. 4. 2016 - porodní váhy samečků 100 g, 78 g, 70 g, váhy samiček 93 g a 64 g
Po porodu je samička čilá, miminka pod ni lezou a hledají cecíky. Zatím nijak nezasahuji, doufám, že samička bude mít dostatek mléka a vše bude, jak má být. samozřejmě jsem připravena dokrmovat, pokud bude potřeba. Uvidíme, jak si povede si nejmenší mládě.

Otec vrhu

Mláďata se představují:

N1 - samec, foto 7. 4. 2016, porodní váha 100 g

N1 zleva

N1=Narcis 15. 6. 2016


N2 zprava - samec, foto 7. 4. 2016, porodní váha 78 g

N2 zleva

N2=Nemo 15. 6. 2016


N3 zprava - samec, foto 8. 4. 2016, porodní váha 70 g

N3 zleva

N3=Neználek 15. 6. 2016


N4 zprava - samička, foto 7. 4. 2016, prodní váha 93 g

N4 zleva

N4=Nafrněná 15. 6. 2016



N5 zprava - samička, foto 7. 4. 2016, porodní váha 64 g

N5 zleva

N5=Narnie, foto 15. 6. 2016


Paterčata BDW N1 13. 4. 2016
Bude jim týden a na dvou je již patrné, že to budou baldwini. Všichni dobře prospívají, Kassandra je po všech vzorná matka. Kojí ve dne v noci. Trochu přikrmuji, abych jí ulehčila práci. Na rozdíl od Fobie (minulý vrh), která na kluky tak trochu kašlala a téměř je nekojila, dává Kassandra přednost miminkům a spíše poněkud zanedbává sebe. Občas jí je tedy seberu, aby se vůbec šla najíst a napít.

A ještě vrh BDW N1 zezadu. Foto 13. 4.2016
 
28 2. 2016  VRH BDW M1  FÓBIE Z RAMBÍKOVA SNU + XENÓN ROSTOV
xenon 858 g.jpg - 45.90 Kb
Xenón Rostov - otec vrhu, černý dalmatin BG + Fóbie z Rambíkova snu, která se tvářila, že dětí bude mít snad deset.

Naštěstí se moje obavy z mnohočetného vrhu nepotvrdily a Fóbie zcela bez problému porodila dva obříky s váhou 125 g a 113 g.

M1 - sameček, dalmatin NS

Dalmatinek zprava, foto 15. 6. 2016

Milan zleva

Milan zprava, foto 15. 6. 2016


M2 - ?, angl. crested, černý s červenou

Pravděpodobně se začíná svlékat. Foto 4. 3. 2016

Marlon 15. 6. 2016


Fóbie má stále náramnou chuť k jídlu, mléka má na rozdávání, tak snad bude vše, jak má být.

 
10. 8. 2015 VRH BDW L1 FIFINKA Z RAMBÍKOVA SNU + NELSON ANDYMAR
Největší překvapení letošního léta! Naprosto utajené mládě!
Ale pěkně popořádku. V zimě mi Andrea Kroftová zapůjčila ke krytí baldwina Nelsona. Mým přáním bylo především rozmnožit genovou baldwinku, zcela nepříbuznou k mým baldwinům, se zcela nepříbuzným samcem. Jakákoli mláďata by potom byla vítanou posilou do chovu. Nelson se snažil, seč mohl, ale nebylo to nic platné. Nakryl "pouze" baldwinku Fóbii, která naopak využije k nakrytí každou vhodnou příležitost:). Když se tedy koncem května blížil termín jejího porodu, oddělila jsem Nelsona a zkusila k němu přidat další genovou samičku. Blížil se již i termín našeho letního stěhování na venkov, no a já jsem Andree nechtěla nadále samečka blokovat, i když mi říkala, že ho momentálně nepotřebuje, že je mi k dispozici. Ovšem každé stěhování má i svá úskalí a zákon schválnosti bývá neúprosný. Obávala jsem se odvézt Nelsona na tak dlouhou dobu, a tak jsme ho Andree s díky vrátili. Genové samičky se mu sice nakrýt nepodařilo (ba ani jiným samcům před ním), ale zůstaly tu po něm tři krásné holčičky, které se podařily Fóbii. Nechala jsem ho s genovými samičkami až do poslední chvíle, no a na závěr jsem k nim do boxu přidala i "nabručenou" Fifinku, která se v boxu nějak hašteřila se svou dcerou a kamarádkou. S Nelsonem si sice okamžitě padli do oka, ten se ale vzápětí stěhoval zpátky do své rodné CHS Andymar. Podotýkám, že byl navrácen 2. 6. 2015, tento den již ke krytí zcela jistě neměl příležitost.
Dny plynuly a bylo zřejmé, že žádná z genových samiček březí není.. Mláďata - baldwinčata z předchozích vrhů krásně rostla, říkala jsem si, že musím udělat nějaká nová fota. Při té příležitosti jsem všem i stříhala drápky, vždy těm, kteří spolu bydlí v boxu. Došlo i na Fifinku, nedávno, někdy koncem července. Opravdu to na ní nebylo vědět, ani jsem vlastně nic neočekávala, byla k Nelsonovi jen "na chvíli" odložená! Jenže v ruce se mi něco pohnulo. To přece není možné! Druhý den "se mi zdálo, že se mi to jen zdálo". Tak jsem číhala tak dlouho, než jsem pohyby zřetelně zahlédla. Kdybych nestříhala ty drápky a mládě se právě nepohnulo, určitě bych to přehlédla. Od té doby byla Fifinka pod stálou kontrolou. V závěru březosti mládě evidentně rychle přibývalo, v břiše leželo napříč, moc jsem se obávala, jak to Fifinka zvládne, obzvláště v těch tropech!! No a spočítejte si, jak dlouho mě napínala! Poté, co jsem o prázdninách žádný baldwinní přírůstek vůbec neočekávala, přivedla dnes před 2. hod. noční bez problému na svět nádherného obříka - kluka s porodní váhou 156 g!!!
Fifinku jsem kontrolovala snad každou hodinu, no a protože se v těch vedrech moc spát nedalo, byla jsem ještě vzhůru a všude jsem větrala. K morčátkům jsem přišla právě ve chvíli, kdy již bylo mládě na světě a Fifinka se svou kamarádkou Barbie ho zkušeně čistily. Sameček trochu "škytal" a ještě se trochu potácel, ale byla to radost, viděla jsem, že je vše v naprostém pořádku. Přinesla jsem porci zeleniny, aby se obě samičky, Fifinka i její porodní asistentka:) osvěžily, a využila příležitost, abych udělala několik prvních fotografií ještě mokrého mláděte.
A ještě rada pro začínající chovatele a častá otázka, zda ponechávat samičku, která má rodit, v boxu či kleci s ostatními samičkami. Po zkušenosti bych to moc nedoporučovala, přítomnost ostatních může být rušivá, od březích by se měla oddělit vždycky, aby se nevyvolal předčasný porod u ostatních samiček. Ale jsou i výjimky, mezi které patří Barbie. Fifinka je na ni zvyklá, no a tato zkušená starší samička je opravdu dobrou pomocnicí. Vím, že porod nikterak nenaruší, proto jsem ji s Fifinkou ponechala. Ovšem Fifinčinu dceru Jasmínu jsem po zjištění, že je Fifinka březí, pro jistotu oddělila.

Ale teď již to, na co všichni čekáte asi nejvíc, první fotografie.
Představuje se Leonardo BDW Skinny Velvet:).
(Tohoto obříka si ponecháme do vlastního chovu, je to silné mládě, v předcích nenalézám ani vzdálenou příbuznost.)

Fifinka s obříkem, první noční foto 10. 8. 2015

Leonardo, porodní váha 156 g, foto 10. 8. 2015

Leonardo po narození, ještě mokrý, foto 10. 8. 2015

Obřík Leonardo, foto v noci 10. 8. 2015

Leonardo ve dne 10. 8. 2015

No a poté, co Fifinka v rohu v klidu dojífala placentu, a Leonardo se uložil mezi maminku a "tetu" Barbie, jsem usoudila, že se mohu jít uložit i já. Předtím jsem se ještě venku nadýchala čerstvého nočního vzduchu a šla jsem nabrat sílu na další tropický den:).
Přeji všem chovatelům, aby i oni zažili se svými morčátky co nejvíce takovýchto radostných okamžiků!

Fifinka s Leonardem, foto 10. 8. 2015

A tady již až na pár chlupů svlečený Leonardo.

Foto 28. 9. 2015

Leonardo 28. 9. 2015
 
19. 5. 2015  VRH BDW K1  FÓBIE Z RAMBÍKOVA SNU + NELSON ANDYMAR
V posledním roce jsem připouštěla morčátka pouze ojediněle, proto se o to více radujeme z podařeného vrhu. Fóbie je opravdu výjimečně šikovná samička. Soužití se samečkem a březost si vyloženě užívala, miminka porodila takříkajíc"levou zadní", střežená genovou samičkou Theresií, které se bohužel zabřeznout nepodařilo ani s dalším samečkem. Je to škoda, mohla jsem mít do chovu zcela nepříbuzné baldwiny, ale přírodě člověk prostě neporučí. Bude z ní tedy nádherný mazlíček a starostlivá "teta". Miminka i Fóbii brání takřka vlastním tělem, dnes mě pomalu nechtěla nechat vysypat v boxu misku. Byla z celé události rozrušená mnohem víc než kliďas Fóbinka. Té se to moc povedlo. Ráno se kolem ní v hemžily tři holčičky v barvách červená s bílou a jedna překrásná červeno - bílá.

Fóbie s dětmi tak, jak jsem je ráno 19. 5. 2015 našla.


K1 - samička baldwin, 89 g.
 Narodila se již s opadaným čumáčkem. Foto 19. 5. 2015 ZŮSTÁVÁ DOMA


K1 28.5.2015

K1 28.5.2015 Váha 153 g


K2 - samička baldwin, crested, 91 g. Foto 19. 5. 2015 PROZATÍM ZŮSTÁVÁ

K2 28.5.2014 Váha 164 g

K2 28.5.2015


K3 - samička baldwin, 101 g. Foto 19. 5. 2015  REZERVACE

K3 Foto 28.5. 2015

K3 28.5.2014 Váha 158 g


Nelson AndyMar, otec vrhu K1, baldwin, červený s bílou. Foro 19. 5. 2015
 
11. 3. 2015  VRH BDW J1  FIFINKA Z RAMBÍKOVA SNU + FILOU ANDYMAR

Fifinka 10. 3. 2015

Tak jsme se konečně dočkali! Tyto dva poslední vrhy jsou pro mě opravdu téměř zázračné. Bude to právě rok, kdy k nám Eda Nováček přinesl miminka - sirotky, které moje samice sice přijala, ale nekojila. Toho jsem se nakonec ujala já, vypiplala jsem je na umělé výživě. Popravdě řečeno, znovu bych to dělat nechtěla, už na to ponocování nemám. Zpočátku jsem k nim vstávala po dvou, potom po třech, po čtyřech hodinách. Ve vrhu byl jeden kluk a tři samičky. O jednu, již vypiplanou, krásnou, tříbarevnou, jsme přišli. Uhynula zcela nečekaně na akutní průjem. Dlouho mě to mrzelo... Zbylé dvě samičky, Fifinka a Fóbie, se vrátily do domovské CHS k Edovi, Fóbie v létě zvítězila ve své kategorii na výstavě v Toulcově dvoře. Byly to pěkné, silné samičky, měla jsem z toho radost.
Koncem léta se ale Eda rozhodl, že baldwiny chovat nebude, a oslovil mě, zda bych o ně neměla zájem. I když jsem v tu dobu z různých důvodů snižovala stav morčátek a prakticky neuskutečňovala žádné další odchovy, po kratším čase na rozmyšlenou mi bylo jasné, že holky najdou svůj domov u nás - vždyť už tu vlastně doma byly. Nebyla to pro mě "cizí" morčátka, ale pořád ještě "moje holky". Eda mi je předal opravdu krásné, vykrmené. Jen boudičku, kterou jim přidal do výbavy, jsem jim záhy sebrala - byly v ní stále zalezlé a pařily se, máme tu dost teplo. Eda si přál, abych je rozmnožila, na což byl právě nejvyšší čas. Jenže maminka Fifinky a Fóbie byla připuštěná právě s mým samcem, holky tedy byly s našimi morčaty příbuzné. Naštěstí nám vypomohla Andrea Kroftová, tímto jí ještě jednou děkuji za zapůjčení samců Fondyho a Filoua.
Kluci byli ještě mlaďoši a velkých holek se trochu báli. Fóbie se s větším samečkem záhy sžila, ale Fifinka napřed svého partnera příliš "nemusela", později ho vzala na milost a spíše ho považovala za své mládě než za ženicha. Vždyť také se připuštění konalo v říjnu a Fifinka porodila 11. března! Prostě si počkala, až sameček více zmužní.
Všechno ale nebylo tak jednoduché. Brzy po připuštění dostala Fifinka vodový průjem, opravdu to byl boj o přežití. Nic nepomáhalo, hodně zhubla, bylo to zlé. Pomohla až ATB. Měla jsem z toho dost nervy. Fifinka to naštěstí zvládla a vše se zdálo být v pohodě. Na ŠTědrý den jsem potom viděla, že ji sameček nakrývá. A byl dost šikovný, myslela jsem, že by to mohlo vyjít. A právě, když se blížil termín předpokládaného porodu, Fifinka dostala znovu průjem. Jenže teď již měla v břiše miminka, bála jsem jí dávat léky, zkoušela jsem pouze Bio Lapis. K tomu měla dietu, nedostávala zeleninu. Vůbec to nevypadalo dobře, krásná Fifinka byla stále celá upatlaná, pohublá... Nakonec to přece jen zvládla. Dělala jí docela dobře umělá výživa Rodicare Instant, dále si brala ovesné vločky, ze zeleniny snesla pouze mrkev a celer, po veškeré jiné zelenině se jí průjem vracel. Ale krize byla překonána, miminka se nadále v břiše hýbala a Fifinka již neměla unavené, zapadlé oči. Ty jsem spíš měla já, jak jsem ji pořád sledovala a kontrolovala ve dne v noci. Fifinka už z toho byla celá vzteklá, vždycky mručela, když jsem se přiblížila, dávala mi najevo, ať už jí dám konečně pokoj. Když už byla opět čistá a sama přijímala potravu, tak už jsem ji pochopitelně nezvedala a snažila jsem se, aby měla co nejvíce klidu a pohody.
Přišel den předpokládaného porodu - a nic se nedělo. Ani v dalších dnech. Uplynul další týden, břicho se zvětšovalo, Fifinka byla opět "zdravá a žravá". Nevím, kdy vlastně zabřezla, zda přenášela (třeba se mohl termín porodu opozdit vzhledem k tomu průjmu a hubnutí), nebo měla další říji brzy po té na Štědrý den. Miminka přišla na svět 11.3. Já jsem přišla již k hotovému. Porodilala na pelíšek, ten byl zcela nasáklý krví. Právě vycházely obří placenty a v boxu seděla dvě velikánská morčátka, jedno černé s bílou nožičkou (110 g), druhé černo-bílé (130 g). Později jsem zjistila, že to jsou samičky. Fifinka vše zvládla skvěle - a nadále to zvládá, kojí.
Uff, to jsem si oddechla. Vždyť to, řečeno s trochou nadsázky, byla vlastně roční anabáze - od porodu samotné Fifinky až do jejího zdárného prvního vrhu. Ta mláďata jsou opravdu drahocenná (holčičky nebudou na prodej). Jsem moc rída, že tentokrát snad nebudu muset "kojit" a že vše dobře dopadlo.

A teď již se představí malé samičky:


Krvavý porod 11. 3. 2015

Fifinka kojí


Samička J1 - váha 130 g, foto 11. 3. 2015

J1 zleva 17. 3. 2015


9.4.2015 Striptýz je již téměř dokončen


J1, foto 17. 3. 2015 zprava (Škoda, že příroda samičce nenadělila to krásné černo- bílé střídání i z této strany:))

I tak je moc krásná - foto 17. 3. 2015


9.4. 2015

J1, foto 17. 3. 2015 zepředu


Samička J2 - váha 108 g, foto 11. 3. 2015

J2, foto 17. 3. 2015 zleva

Proměna je již prakticky dokonána. Foto 9.4.2014


J2, foto 17. 3. 2015 zprava



J2, foto 17. 3. 2015 zepředu



VRH J2, dvě samičky, baldwinky, foto 11. 3. 2015

Filou AndyMar, otec vrhu J2
 
1. 2. 2015  VRH BDW I1  FÓBIE Z RAMBÍKOVA SNU + FONDY ANDYMAR
Po dlouhé době se v naší CHS narodila miminka. Vrh byl plánovaný. Z vypiplaných miminek Fóbie a Fifinky vyrostly krásné baldwinní slečny, které by bylo škoda nechat "ležet ladem". Jenže všichni naši samci s nimi byli víceméně nějak příbuzní. Za zapůjčení "nové krve" proto musím poděkovat Andree Kroftové. Zapůjčila dva mladé samečky z léta, každá holka dostala jednoho. Zprvu to nebylo ideální. Holky se na ně "šklebily", takoví mlaďoši jim ještě prostě neimponovali. Kluci ale rostli jako z vody, obzvláště sameček, se kterým byla Fóbie, říkáme mu "Červený". Nejprve nesměle povrkával, ale tento vrh je důkazem, že svou povinnost splnil velice dobře. Obě morčátka se sžila a krásně se k sobě tulila. Sameček zdvojnásobil svou váhu, a tak jsem se mohla radovat z pohledu na dva opravdu pěkné baldwinní exempláře. Oddělila jsem je spíše preventivně, nevěděla jsem, kdy má Fóbie rodit. Najednou ale začala přibývat opravdu rychle. Vlastně jsem 28. 1. oddělila samečka a 1. 2. se již narodila miminka. A ne jen tak ledajaká! Říká se, že baldwini jsou o něco drobnější než skinny morčátka, Fóbie ale předvedla dva parádní obříky. Porodila, jak se říká, levou zadní. Miminka si chrání, má opravdu silně vyvinutý mateřský instinkt. A tak se spolu s ní můžeme radovat z krásné holčičky v barvě červená s bílou (porodní váha 123 g) a jejího bratříčka, červeného cresteda (131 g). Ten má zálomek na jednom uchu, ale jinak je to nádherný, zdravý vrh.
Musím poděkovat i dalším, kteří se na něm "podíleli": Edovi Nováčkovi, který mi holčičky přenechal do péče, a Kroftovým, kteří poskytli ženichy.
Měla jsem samozřejmě o krásnou Fóbinku strach, protože za všechna ta léta chovatelské praxe již vím, co všechno se může kolem březosti a porodu stát, Fóbie si ale vedla opravdu skvěle a ani takoví obříci ji nerozhodili. I po porodu zůstala svěží a krásná.
Tak teď již jen několik prvních fotografií.


Foto 1. 2. 2015, v popředí samička

Se starostlivou maminkou 1. 2. 2015

I BDW - samička, první vážení 1. 2. 2015 (123 g)

I BDW - sameček, první vážení 1. 2. 2015 (131 g)

Na výzvědách 3. 2. 2015

I1 sameček zleva 6. 2. 2015, váha 166 g

I1 zprava 6. 2. 2015

I2 samička 6. 2. 2015, váha 146 g

I2 6. 2. 2015 zleva


Pozn. z 13. 2. 2015: Oba malí baldwinci krásně prospívají. Na fotkách je již vidět, jak jim začínají lysat čumáčky a okolí očí.
Miminka rostou velice rychle, je to až legrační pozorovat chudinku Fóbii, která musí dělat všemožné polohy, aby se pod ní baldwinčata vůbec vešla. Jsem moc ráda, že jsou jen dvě. Prospívají parádně.

Kojení obříků 13. 2. 2015

Baldwinčata 16. 2. 2015

Už jim to začlo..

Svlékání pokračuje - sameček 18. 2. 2015

Ivánek:)

No comment :) - samička 18. 2. 2015

Téměř svlečená Ivuška 26. 2. 2015

Otec vrhu Fondy AndyMar, foto 26. 2. 2015

Fondy zleva, foto 25. 2. 2015
 
ŘÍJEN 2014 - NÁVRAT FIFINKY A FÓBIE Z RAMBÍKOVA SNU
(a nová fota jejich ženichů z ledna 2015)
Poté, co se naše CHS na nějaký čas odmlčela - z důvodu mé nemoci jsem dala samičkám pauzu a pozastavila na nějaký čas odchovy - jsme si přece jen udělali radost. Poté, co mi majitel obou samiček oznámil, že nadále by chtěl odchovávat pouze skinny morčátka, a zeptal se mě, zda bych neměla o Fifinku a Fobii zájem, jsem dlouho neváhala. Popravdě řečeno, kdyby se jednalo o "cizí" morčátka, asi bych do toho nešla, ale vzhledem k tomu, že Fifinka s Fóbií jsou mé nevlastní děti, které jsem kompletně ručně odchovala, když jim po porodu uhynula maminka, nebylo o čem přemýšlet. Mám k nim velký vztah, a tak se holky prostě vrací do svého druhého domova. Eda si přál, aby "nezůstaly ladem", tedy aby měly miminka. Takže v tomto případě učiním výjimku - a holky připustím. Jak to všechno dopadne, to je zatím předčasné předvídat.
Fifinka s Fobií se zabydlují. Jsou úžasné - jsou naučené chodit na plastový záchůdek, a skutečně to dodržují. Zacouvají zadečkem do rohu a tváří se důležitě.
Jsou to hezké, roztomilé, opečovávané samičky, a já jen doufám, že se jim nic zlého nepřihodí. Březost, hlavně v období kolem porodu, je pro morčecí samičky riziková záležitost, asi každý chovatel to zažil, že se něco nepovedlo. To jediné se mi teď na tom, že nepřipouštím, líbí - samičky krásně prospívají a já nemusím trnout hrůzou, jak dopadne porod, zda se narodí živá a zdravá miminka, zda to samička přežije, zda ji to příliš nevyčerpá atd.. V období vrhů člověk zažívá i mnoho smutku... Už jsem si kolikrát říkala, že s tím skončím, že si všechny ty nádherné holky ponechám "na mazlíky", no ale to by potom to celé chovatelské úsilí též nemělo smysl. Bez miminek je to takové smutné. A když se naopak vše dobře povede, není pro chovatele větší odměny než vidět spokojenou samičku, pyšně kojící své potomky. To je potom opravdová radost, která člověku až vhání slzy do očí.
Pevně doufám, že taková radost opět zavládne i v naší CHS. Fóbie a Fifinka jsou prostě holky na vdávání - no a můžete sledovat s námi, zda se podaří odchovat malá baldwinčátka.


Fobie v srpnu na výstavě v Toulcově dvoře "bodovala".

Z její sestřičky Fifinky je též již pěkný kousek. Foto 22. 10. 2014

24. 10. 2014 přijeli rovnou dva ženiši. Za laskavé zapůjčení děkujeme Kroftovým - CHS AndyMar. Kluci jsou ještě mlaďoši, tak uvidíme, jak vše proběhne a zda se odváží nakrývat o hodně větší samičky. Zatím se všichni tváří mírumilovně.

Tak snad se miminka povedou a krásná morčátka obohatí dosud ne tolik početnou rodinu baldwinů o pěkné přírůstky.

Fifinka se seznamuje s černým baldwinwm. Foto 24. 10. 2014

Fóbie trochu nechápe, proč její ženich stále sedí na záchodě. No protože je prostě trochu vyplašený.
Foto 24. 10. 2014


A toto je foto ustraěeného baldwinka přesně za tři měsíce poté (váha 24. 1. 2015 je 1007 g). Už je ho pořádný kus a holek se již vůbec nebojí. Jeho odvaha se potvrdila - Fóbie je březí!!

Svou váhu již zdvojnásobil i černý baldwinek (foto 24. 1. 2015). Fifinka zatím ještě asi březí není, proto děkuji Andree Kroftové, že na vrácení kluků nespěchá. Všechno chce svůj čas..

Chtěla jsem vyfotografovat saečka s Fóbií, Terezka ale za každou cenu chtěla být s nimi. Je to spokojená skupinka. Tak jen aby vše dobře dopadlo. Brzy budu muset samečka oddělit, nevím přesně, kdy Fóbie zabřezla, už je to na ní ale vidět.
 
26. 3. 2014 SE V CHS Z RAMBÍKOVA SNU CUCHTĚ (CUBA LIBRE OD GOLEMA - baldwin) A BALTAZAROVI SKINNY VELVET(baldwin) narodili v nočních hodinách čtyři baldwini - tři krásné holčičky a kluk. Událost by to byla radostná a dlouho očekávaná, ovšem nedopadlo vše právě tak, jak by si chovatel přál. Cuchta, pěkná velká samička, byla až do posledního dne před porodem zcela v pořádku, pečlivě opečovávaná. A vše bylo v pořádku ještě když začala rodit. První tři miminka vyšla ven bez problémů, poslední se zaseklo a poslezé sice vyšlo, ale i s dělohou a vnitřnostmi. Chudák Cuchta - nezbylo než ji uspat. Co ale s miminky, sirotky? Když mi před šestou hodinnou ranní došla SMS od Edy Nováčka, myslela jsem nejprve, že se jedná o zprávu radostnou. Záhy jsem ale pochopila, že je potřeba jednat, a tak Eda z veterinární kliniky přijel rovnou k nám. Máme teď jedinou kojící samici - Eloise, silnou, zdravou, ovšem nikdy se předem nedá odhadnout, zda cizí samice miminka přijme. V tomto případě se zdá, že by to mohlo vyjít, ale zda se k cecíku dostanou všichni, to se teprve ukáže. Každopádně jsem připravena dokrmovat. Mláďata jsou to opravdu nádherná, podívejte se na první fotografie.
Znovu připomínám, že chovatelem je Eda Nováček, jeho samička byla nakryta naším Baltazarem.


Baltazar (vlevo) s Cuchtou (vpravo) si to spolu pěkně užívali. Foto Eda Nováček, CHS Z Rambíkova snu

Miminka ale přišla hned po porodu o maminku. Foto 26. 3. 2014 v CHS Skinny Velvet

Přijme Eloise malé sirotky? Foto 26. 3. 2014

Mláďata maminku potřebují. Foto 26. 3. 2014

Vše se teprve ukáže. Foto 26. 3. 2014
Mláďat by byla velká škoda, podívejte se na první portréty. Jsou to opravdu kráná miminka:

FUFÍK Z RAMBÍKOVA SNU, solid aguti zlatý s červenou. Foto 26. 3. 2014

1. 4. 2014


Fufík zprava 8. 4. 2014

Fufík 12. 4. 2014

Fufík 15. 5. 2014

Dokončování proměny, foto 19. 4. 2014

Nová podoba, Fufík 26. 4. 2014

Fufík 29. 4. 2014

FUFÍK zleva. Foto 26. 3. 2014

1. 4. 2014

Fufík zleva 8. 4. 2014

Fufík 12. 4. 2014

Fufík 15. 4. 2014

Dokončování proměny, foto 18. 4. 2014

Nová podoba, Fufík 26. 4. 2014

Fufík 29. 4. 2014

FIFINKA Z RAMBÍKOVA SNU (bílá s červenou, nebo bílá- červená?). Foto 26. 3. 2014

1. 4. 2014

Fifinka 8. 4. 2014


Fifinka 12. 4. 2014

Fifinka 15. 4. 2014

Dokončování proměny, foto 19. 4. 2014

Nová podoba, Fifinka 26. 4. 2014

Fifinka 29. 4. 2014

FIFINKA zleva. Foto 26. 3. 2014

1. 4. 2014

Fifinka 8. 4. 2014

Fifinka 12. 4. 2014

Fifinka 15. 4. 2014

Dokončování proměny, foto 19. 4. 2014

Nová podoba, Fifinka 26. 4. 2014

Fifinka 29. 4. 2014

FUTURAMA Z RAMBÍKOVA SNU, solid aguti zlatá - červená - bílá. Foto 26. 3. 2014

1. 4. 2014

Futurama 8. 4. 2014

Futurama 12. 4. 2014

Futurama 15. 4. 2014

Dokončování proměny, foto 19. 4. 2014

Nová podoba, Futurama 26. 4. 2014

Futurama 29. 4. 2014

FUTURAMA zleva. Foto 26. 3. 2014

1. 4. 2014

Futurama 8. 4. 2014

Futurama 8. 4. 2014

Futurama 12. 4. 2014

Futurama 15. 4. 2014

Dokončování proměny, foto 19. 4. 2014

Nová podoba, Futurama 26. 4. 2014

Futurama 29. 4. 2014


FÓBIE Z RAMBÍKOVA SNU, červená s bílou. Foto 26. 3. 2013

1. 4. 2014

Fóbie 8. 4. 2014

Fóbie 12. 4. 2014

Fóbie 15. 4. 2014

Dokončování proměny, foto 19. 4. 2014

Nová podoba, Fóbie 26. 4. 2014

Fóbie 29. 4. 2014

FÓBIE zleva. Foto 26. 3. 2014

1. 4. 2014

Fóbie 8. 4. 2014

Fóbie 8. 4. 2014

Fóbie 12. 4. 2013

Fóbie 15. 4. 2014

Dokončování proměny, foto 19. 4. 2014

Nová podoba, Fóbie 26. 4. 2014

Fóbie 29. 4. 2014

Tak teď nezbývá nic jiného, než držet miminkům palce, aby ten nepříznivý start do života zvládla. Další informace se dozvíte buď tady, nebo určitě též od Edy Nováčka na FB.
27. 3. 2014 Všichni máme za sebou první den (a hlavně i noc) bez maminky v náhradním domově. Mé dvě samice, Vula a Eloise (pouze ta je kojící) sice cizí miminka úžasně přijaly, starají se o ně, olizují je, zahřívají, ovšem baldwinci od Eloise nepijí. Je to velká škoda, že se to nedaří, Eloise je hodná a nechala by je. Zkoušela jsem na čas oddělit i její vlastní mláďata, ale ani to nepomohlo. Na řadu jsem tedy přišla já. Zatímco Fufík a Futurama (Eda již morčátka pokřtil) již ze stříkačky pijí obstojně, se zbylými dvěma samičkami je problém. Nejvíce stávkuje tříbarevná, ale trochu se přece jen dnes napila i ona. Všechna miminka trochu pohubla, což ale bývá normální. Mezi krmením jim nechávám delší pauzy, aby hodně vyhládli. Stále totiž doufám, že je to donutí chytit se cecíků.. Zatím marně. Je to velká zodpovědnost, nevím, jak to zvládnu, když bude všechno na mně. Miminka jsou sice velká, zdravá, ale jen s náhradní stravou to nebude ono, obzvlášť u takto choulostivého plemene. U některých již vidím, že se začínají "svlékat" - na čumáčcích. Ach jo, to je tedy kalamita...

Vula (vlevo), Eloise (vpravo) a hejno miminek. Foto 26. 3. 2014
27. 3. 2014 Miminka jsou v pododě. Sžili se s ostatními, samice a ostatní morčátka jim dávají pocit bezpečí. Vše funguje - jen kojení prozatím ne. Takže s pomocí "borisovky" je udržuji při životě a doufám, že snad přijdou na to, že mateřské mléko je lepší. Dva z nich jsou žravější a celkově vitálnější, dvě holčičky ještě trochu se vším stávkují. Ty smělejší jsem již přistihla, jak pátrají po boxu a zajímají se o to, co je v misce.

Ti smělejší. Foto 27. 3. 2014
28. 3. 2014 17:05 V noci jsem nechala trochu delší pauzu, tajně jsem i doufala, že je to donutí napít se od náhradní maminky. Ale kdepak! Seděli tam jak oukropečci, pohublí a bez energie. Tak žádné další pokusy, krmí se každé 2,5 hodiny. Oni si nevezmou mnoho, a tak raději častěji. Rázem ožili. Teď odpoledne jsou jejich váhy vyrovnané mezi 97 - 100 g, což je pěkné. V náhradní rodince se cítí bezpečně, nechají se vychovávat od obou samic. Náhradní maminka dnes učila malou červenou baldwinku pít z napáječky, ostatní se dívali, co je v misce. Největší radost ovšem měli ze sena. Mám z nich radost, je ale předčasné dělat nějaké závěry, na to jsou ještě moc malí. tak jen držte palce, ať vydržím já i oni:). Pomalu se začínají svlékat, chlupy opadávají na čumáčcích a kolem očí, je nutné oči čistit.

Čekání na seno. Foto 28. 3. 2014

Už se dočkali. Foto 28. 3. 2014

Já to nechápu - vlastně teprve dvoudenní miminko pije z napáječky, z cecíku to ale nedokáže.
Foto 28. 3. 2014

Velká morčecí rodinka - vlastně bych si mezi ně ještě měla sednout já s kaší "borisovkou". Ach jo. Ale hlavně že se jim daří.
Foto 28. 3. 2014

29. 3. 2014 16:10 Tak naštěstí jsme stále v plném počtu, i když miminka umí vyděsit. Bílo-červená slečna seděla po ránu trochu nakrčená a naježená, trochu ubrala. Ke stříkačce se vůbec nehrnula. Mhouřila oči. Všimla jsem si, že má trochu průjem. Ne tekutý, spíše mazlavý. Něco jí nesedlo. Tak honem Bio Lapis do vody. Té se docela s chutí napila. Ostatní vypadají, že jsou v pohodě. Všechny hlídám jako ostříž, neopouštím byt. Zdají se mi být v pořádku, i mládě s průjmem přes den trochu obživlo. Opět dávám Bio Lapis. Ostatní přibývají a mají úplně stejnou váhu - 110 g, což je pěkné. I léčená samička přibývá, ale váží o něco méně, 92 g. Nadále ji budu hlídat. Dnes dostali strouhanou mrkev. Dvě z mláďat se šla podívat, co je v mističce, a mrkev začala uždibovat, docela s chutí. Jenže se přihnala velká samice (ne ta kojící, nýbrž ta dozorující) a zahnala je. Prostě to zakázala, nevím proč. Mrkev se tedy nejí. No co nadělám, poslouchat se musí:), do výchovy zasahovat nemohu.

Svačinka, foto 29. 3. 2014

Jenže tohle se prý nesmí... Foto 29. 3. 2014

Já plešatím, no já tedy vypadám, ach jo.. Foto 29. 3. 2014

Ta, co mě pořád krmí ze stříkačky, se mi směje, že prý mám prasečí rypáček..
Foto 29. 3. 2014

31. 3. 2014 Včerejšek a dnešek probíhal stejně - krmení, pauza, krmení, pauza. Vlastně je taková zpráva nejlepší, jaká může být. Miminka jsou hladová, přibývají, již si i v boxu ledacos sami najdou. Začaly jim již poměrně dost padat chloupky, stále čistím oči, dokonce i tlamičky. Musím zae udělat nějaká fota, abych zachytila tu proměnu. Doufám, že i nadále budou po umělé výživě prospívat. Stále mám z toho trochu strach.
1. 4. 2014 22:00 Tak dnes v noci to bude již týden, co se malí baldwinci narodili a vzápětí i osiřeli. Shodou okolností jsem se potom náhradní matkou stala já. Je škoda, že nepijí mateřské mléko od náhradní samičky, to se bohužel nepovedlo. Snad to spojenými silami dokážeme i bez něj. A protože ty moje adoptivní děti začínají již docela pěkně plešatět, udělala jem pro porovnání nová fota - viz výše.

3. 4. 2014 15:30
Válčíme spolu již devátý den, a abych pravdu řekla, jsem snad ještě úzkostlivější než na začátku. Každou chvíli mám pocit, že některému něco je, že sedí přikrčený a pod. Oni jsou ale prostě jen takoví - trochu načepýření, a tím, jak pelichají a mhouří při tom oči, budí zdání, že jsou třeba trochu nemocní. Ale prozatím je vše v pořádku, váhově se všichni blíží 150 g. Ovšem říkat, že je vyhráno, si netroufám tvrdit ani náhodou. Umělý odchov může mít ještě mnohá úskalí. Každopádně vím, že po té týdenní piplačce osiřelých miminek bych každé z nich teď již pořádně obrečela, kdyby se mu mělo něco stát. Jsem z nich úplně nadšená (a vyčerpaná). Je to velká škoda, že Cuchta musela za miminka zaplatit životem. Spolu s naším Baltazarem přivedli na svět opravdu parádní baldwinní mláďata. Radost pohledět.

Odpolední siesta, foto 3. 4. 2014

Odpolední siesta 2, foto 3. 4. 2014

8. 4. 2014 Jsme stále v plném počtu, stále tomu nemohu uvěřit, že je opravdu odchovám pouze na "boriovce". Ale zítra jim bude neuvěřitelných 14 dní a váhově jsou na tom dobře - právě všichni přesáhli 180 g! Již si nedovedu představit, že by to kterékoli z mláďat nezvládlo. Stejně mám o ně stále strach. Jsou tak jedineční, že by každého z nich byla nesmírná škoda. Pauzy v krmení dělám již delší, tak se i trochu vyspím. S chutí papají i vše ostatní, řádí v seně, je radost je pozorovat. Futurama ztrácí chlupy rychleji než ostatní, hlavu má již téměř holou. Její holá lysinka mi připadá jako sjezdovka. Je to opravdu legrační.

Futurama a její "sjezdovka", foto 6. 4. 2014

A takové to bylo pěkné morčátko :). Foto 6. 4. 2014

Baldwinci 8. 4. 2014


Poznámka z 12. 4. 2014 22:05 Tak dnes v noci začne malým baldwinkům již devatenáctý den života. Běhají po boxu spolu se skinny morčátky, konzumují hromady sena, krmnou směs, granulky, ovesné vločky i několik druhů zeleniny. Stále ještě pijí ze stříkačky, ale již v omezeném množství. Někdy na mléko již nemají chuť, tak jim ho nenutím, jindy ještě pořádně sají. Dnes se dostali k váze 120 g. Mám k nim za tu dobu péče samozřejmě velice blízký vztah a vím, že stále ještě není zcela vyhráno. Futurama měla včera trochu nafouklé a tvrdé bříško. Preventivně jsem dala Bio Lapis, dnes zase bylo vše v pořádku. Dodala jsem jim i vitamín C, to neuškodí. Říkám si, že "Borisovka" mi opět potvrdila, že je skvělá a dají se na ní odchovat mláďata (baldwiny jsem ovšem piplala poprvé), ale přece jen nemůže zcela nahradit mateřské mléko. I když kdysi jsem piplala skinny morčátka, paterčata, také jsem "kojila" Borisovkou. Udržela se všechna, i to nejslabší, maličké. Všechna se dožila pěti let, dva téměř šesti, jeden stále žije - tak snad i z těch uměle odchovaných budou plnohodnotná morčata. Baldwinci vypadají zdravě, jsou silní a spokojení. Vynahrazuje mi to ty probděné noci, aspoň že to k něčemu bylo!

Fifinka, Futurama, Fufík, Fóbie 12. 4. 2014

Poznámka z 18. 4. 2014 Tak baldwinci se již odstavili, "Borisovku" nechtějí. Přikrmuji Rodicarem Instant a dávám jim Bio Lapis. Fifinka měla trochu průjem. Pelichají, vypadají nemocně, najednou jsou již téměř nazí a jsou i více zimomřiví. Je to teď trochu na nervy, vždycky někdo začne stávkovat a hubnout, sotva se to podaří zvrátit, tak zase další. Ale nejsilnější Fóbie již váží 254 g, což je na tři týdny a umělou výživu slušný výsledek. Tak snad už je udržím, i když každou chvíli ještě trnu hrůzou. Chuť k jídlu ale mají náramnou.
Udělala jsem nová fota - můžete si je prohlédnout výše. Za chvíli bude "proměna" dokončena a budou zcela lysí.
19. 4. 2014 Tak teď již ztrácejí rst velice rychle. Nejrychlejší je Futurama, nejpomalejší Fufík :).

S holými zadečky, foto 19. 4. 2014

Baldwini sobota 19. 4. 2014


Poznámka z 28. 4. 2014 Baldwinkům již bude pomalu pět týdnů. Spokojeně žijí ve své náhradní rodince. Brzy ale nastane loučení. dvě holčičky, Fifinka a Fóbie, poputují do svého rodiště do Rambíkova snu, kde jsou již očekávány. Jen jsme jim chtěli dopřát co nejdelšího bezpečí u náhradních matek a sourozenců, k nimž velmi lnou. Ale osm morčat v jednom boxu mě již opravdu děsí, už je tak nelze nechat déle. I když jim se tato "tlačenice" nadmíru líbí. První pokus o oddělení holčiček do jiných boxů skončil tím, že byly vystrašené, nejedly a váha šla dolů. Po navrácení do tohoto "mraveniště" skákaly radostí a cpaly se vším, na co přišly. Stejně reagoval i sameček. Tak snad nyní, v pěti týdnech, by již mohli být všichni odvážnější. Uvidíme.

V této společnosti se baldwinčatům moc líbí. Tak jen ještě několik dnů a musí nastat loučení.

Poznámka ze 30. 4. 2014 Nastal den loučení. Tedy ne úplného, protože Futurama a Fufík zůstanou nadále v naší CHS. Fifinka s Fóbií se vrací do svého rodiště K Edovi Nováčkovi do CHS Rambíkův sen. Je jim právě pět týdnů a váha přesáhla 300 g. Jsem moc ráda, že se všechna miminka podařilo odchovat, že ztráta Cuchty, její předčasná smrt po porodu, má nějaký smysl. Zanechala tu po sobě čtyři nádherná baldwinní miminka, která se radují ze života. Takže ještě jedno foto na rozloučenou. Hodně štěstí!

30. 4. 2014 Futurama, Fóbie, Fifinka, Fufík

 
12. 8. 2013  BDW-CH1  IBIZZA TERRA PUNCTATA + YEMI ANDYMAR
Yemi je se samičkami vždycky moc šťastný. Zlepší se mu "akné", neškrábe se, prostě je v pohodě a prospívá. Nevím, jak dlouho baldwinci žijí. Yemimu je již tři a půl roku, no a tak vždy nevím, zda se ještě dočkám dalších potomků. Ale zdá se, že Yemiho podceňuji, že ještě nepatří do "starého železa". Přesto se mi zdálo, že s Ibizzou tak trochu odpočívá, že se dlouho nic neděje. Tak jsem je nechala být, ať si spolu v klidu tráví léto, není kam spěchat... No a potom přišlo překvapení. Při ranním krmení najednou přišli tři :). Byl na ně překrásný pohled. Šťastná rodinka. Mládě hopkalo mezi tatínkem a maminkou, krásný, silný jedináček - holčička. Konečně zase samička, dcera Yemiho. Paráda! Ibizza naprostov pohodě. Nebýt toho mláděte, nevšimla bych si, že rodila. Její březost zcela ušla mé pozornosti. No a nakonec kdoví, zda ji Yemi nenakryl znovu, on se opravdu nezdá.. Myslím si ale, že Ibizza by to zvládla, je to mladá, silná samice. No uvidíme..
Tady jsou již první fota:


Ibizza s dcerou

Mládě bude zřejmě také solid aguti oranžová, jako oba rodiče

A takhle nám miminko povyrostlo. Chloe 10. 11. 2013
 
3. 8. 2013  BDW-H1  ARABELA BDW SKINNY VELVET + BON PARI
No prostě Arabela, zmatkář! Zase se jí to nepovedlo! Už se prostě nedalo nic dělat. Krásná, velká, silná holčička - baldwin. Ještě jako živá. Arabela v naprosté pohodě. Takže zase sedí sama v boxu, protože každou samici okamžitě pokouše. No a k samci ji hned dát nemohu. Takovou mohla mít hezkou dceru - mohly spolu bydlet..

Bylo to velké, silné mládě - samička. Foto 3. 8. 2013
 
28. 6. 2013  VRH BDW-G1  HERMIONA TERRA PUNCTATA + YEMI ANDYMAR
Naše prázdninové trápení.. Pěkná čokoládová dalmatinka (hladká) zabřezla s Yemim. Vše se dobře dařilo a z Hermiony byla velká, statná samice, která březost snášela naprosto v pohodě. Byla nesmírně žravá. Stále něco loudila. Ještě v den porodu stála na zadních, a když si přebírala zeleninu, málem mě kousla do ruky, jak již byla nedočkavá.
Odpoledne jsem v boxu našla čtyři pěkná genová miminka - tři holčičky a kluka, vše v čoko barvách, dvě holčičky dalmatinky. Měla jsem obrovskou radost, že se to tak krásně povedlo. Ale jen v první chvíli.. Zdálo se mi, že Hermiona nějak podivně leží. Bohužel se něco stalo - a Hermiona se velice špatně může pohybovat. Nejprve se nemohla opřít o zadní nohy, později i o přední...
Díky obětavé péči naší babičky, která miminka piplá a vstává k nim i v noci, dnes, 14. 7., snad již mohu říci, že jsou zachráněná a mají se čile k světu. Jedno mládě nám málem uhynulo, naštěstí jsem včas rozpoznala alergii na náhradní mléko a začala ho krmit Rodicarem (vše se po něm upravilo).
Hermionu jsem též krmila a napájela uměle, později začala jíst sama. Nohy se bohužel moc nelepší - plazí se. Koupu ji, masíruji, dostává vitamíny.. Netuším, co se jí stalo a stále doufám, že se to ještě zlepší. Je to veliká škoda - vrh genových baldwinků je jinak moc pěkný.


Hermiona s již vypiplanými miminky. Foto červenec 2013

Samička 1, dalmatin čokoládový, baldwin gen, foto 12. 7. 2013
Tak tohle mládě mělo několikrát namále. Zatímco její sourozenci přijímali náhradní výživu bez problémů, tato holčička po ní hynula. Zachránil ji až Rodicare instant. Ale ještě to nechci zakřiknout, miminkům bylo teprve 14 dní, ještě nemají vyhráno, i když jsou čilá a zdravá..

Samička 2, dalmatin čokoládový, baldwin gen, foto 12. 7. 2013

Samička 3, čokoládová, baldwin gen, foto 12. 7. 2013

Samec čokoládový, baldwin gen, foto 12. 7. 3013
 
6. 6. 2013  VRH BDW - F1  BARBIE BDW SKINNY VELVET + BON PARI
Tak to jsem opravdu moc ráda, že se to drobné Barbie povedlo. Měla jsem o ni strach, byla poslední da dny taková trochu divná, ale dnes ráno nám přichystala překvapení. Až jsem se vyděsila, když jsem najednou v boxu uviděla ty dva "vetřelce". Poprvé jsem totiž připustila dva "pravé" baldwiny, ne genového s "pravým", a tak jsem nějak pozapomněla, že se jim narodí miminka osrtěná. A takoví obříci, 110 g a 114 g. Našla jsem je již přisáté k cecíkům, krásné, velké chlupáče, crestedy. Narodili e někdy k ránu a již odpoledne na nich bylo trochu vidět, že jim opadává srst. Oni opravdu zpočátku vypadají jako nemocní, až je jich člověku líto.

Barbie s miminky, foto 6. 6. 2013

Jsou to kluci - vlevo je již vidět počínající opadávání chlupů, foto 6. 6. 2015
Poznámka z 20. 6. 2013 Klukům se nějak do svlékání nechtělo, už jsem si říkala, jak je to možné. Obzvlášť červený dlouho odolával. Ale již to začíná! Ostatně komu by se chtělo zůstávat v kožichu v těch vedrech!

BALDWIN SAMEČEK F1

Mezifáze

Sameček F1 po svléknutí - foto červenec 2013


BALDWIN SAMEČEK F2

Mezistupeň

Sameček F2 po svléknutí - foto červenec 2013

Baldwinci 20. 6. 2013

 
<< Začátek < Předchozí 1 2 Další > Konec >>

JPAGE_CURRENT_OF_TOTAL

Nabízíme

Anketa

Kolika let se dožilo vaše skinny morčátko?
 

Počítadlo přístupů

mod_vvisit_countermod_vvisit_countermod_vvisit_countermod_vvisit_countermod_vvisit_countermod_vvisit_countermod_vvisit_counter
mod_vvisit_counterDnes45
mod_vvisit_counterVčera300
mod_vvisit_counterTento týden345
mod_vvisit_counterMinulý týden5131
mod_vvisit_counterTento měsíc11146
mod_vvisit_counterMinulý měsíc11172
mod_vvisit_counterVše2203453

Online (20 minutes ago): 4
Vaše IP: 52.205.218.160
,
Dnes: Bře 19, 2024

Copyright 2009 by MaraXa